Obesity News
KDO JE KDO aneb kdo vám opravdu poradí se změnou životního stylu

KDO JE KDO aneb kdo vám opravdu poradí se změnou životního stylu

Redakce

Životní styl 21. století je spojen s nadváhou a obezitou. Nepoměr mezi lidmi schopnými poskytnout kvalifikovanou pomoc a těmi, kteří ji potřebují, způsobuje, že nám tady vyrůstá mnoho lidí a míst, kde sice poskytují služby nabízející řešení v dané problematice, ale s problematickými postupy a pochybnými výsledky. V následujících řádcích se vám pokusíme objasnit hlavní úskalí, která můžete na cestě ke změně životního stylu potkat.

DIAGNOSTIKA

Správná diagnostika je nepochybně základem celého procesu, který, pokud je proveden nesprávně, má velmi nepravděpodobný a dlouhodobý efekt. V renomovaných centrech se setkáváme se stanovením složení těla různými metodami bioimpedance (InBody, Tanita, BodyStat), na základě kterého je vám určen tzv. klidový metabolismus, který ale skoro jistě neodpovídá skutečnosti, pokud nedodržíte podmínky před měřením, nebo máte otoky apod. Ani metoda přesnější a výrazně dražší nepřímé kalorimetrie nepřinese více informací než dobře zapsaný jídelníček. Klíčové pro diagnostiku je zjištění postupného vývoje hmotnosti, identifikace hladu nebo chuti, resp. co nás vede k „porušování“ racionální výživy. Jsou-li přítomny nemoci jako cukrovka, různé intolerance potravin, vždy je dobré se poradit se zdravotníky. Existují i centra, která nabízejí i genetické vyšetření za mnoho tisíc korun. Interpretace a především následná doporučení však nejsou založená na vědecké medicíně. Podrobně jsme o genetice psali v článku Genetika a obezita (www.obesitynews.cz)

DIETA aneb OD VÝŽIVOVÉHO PORADCE, NUTRIČNÍHO PORADCE K NUTRIČNÍMU TERAPEUTOVI

Dalo by se jednoduše říci, že výživoví poradci nemají místo v preskripci diet u lidí s obezitou, protože obezita je nemoc a nemocného má léčit zdravotník. Tak jednoduché to ale v životě není. Nepochybně získat označení „kvalifikovaný“ výživový poradce lze v některých školách již po 40 hodinách výuky. Pokud si přeložíte výživový jako nutriční, v klidu získáte vlastně označení nutriční poradce. Rozhodně by se nemělo ale používat označení nutriční specialista, protože to je vysokoškolské vzdělání s udělením titulu magistr a skutečně by se to mohlo považovat jako klamání. Na druhou stranu mnoho lidí používá označení výživový specialista, což je velmi obecné označení, které je však trochu zavádějící. Naopak nutriční terapeut by měl projít vzdělávacím procesem na vyšší, či spíše vysoké škole a získat titul DiS, Bc. nebo Mgr, pokud bude nutričním specialistou. Zde lze předpokládat, že tito absolventi jsou plně seznámeni s problematikou výživy ve zdraví i nemoci a měli by být schopni nejen dobře poradit, jak a co jíst, ale identifikovat problém a eventuálně člověka nasměrovat například spíše k psychologovi nebo zpět k lékaři, pokud zjistí projevy nějakého onemocnění v souvislosti s výživou, nebo které by mohly následné doporučení modifikovat. Jednoznačně pouze oni by měli pracovat s laboratorními výsledky a podle nich například upravovat svá doporučení. Místům, byť marketingově skvěle zvládnutých řetězců, kde vás posílají pro výsledky nezdravotníci orientující se např. podle hladin cholesterolu či glykémie a specialista je nezdravotník, se raději vyhněte. Nutno přiznat, že i renomovaná zdravotnická zařízení nabízející preventivní prohlídky často doporučují „diety“ na základě laboratorních rozborů, aniž by s člověkem cokoliv prodiskutovali. I takové rady jsou zcela bezcenné. Nicméně i zkušený výživový poradce s citem pro věc, který má dosti času a je například ve spojení s dalšími odborníky (pohyb a psychologie), může pomoci mnoha lidem i jen tak, že si uvědomí, kde je největší problém v životním stylu a pomůže jim obecné zásady zdravého životního stylu implementovat do reálného života. Tento proces je ale dlouhý a vede jen k pozvolným výsledkům, a ne každý na něj má trpělivost. Nicméně, máte-li nějaká onemocnění, zvláště cukrovku, kardiovaskulární onemocnění, zvýšenou kyselinu močovou, užíváte-li nějaké léky (potraviny mohou ovlivňovat jejich vstřebávání), poraďte se raději se svým lékařem, nejste-li si jisti, zda vámi vybraný odborník vám může skutečně pomoci.

A TEĎ POHYB – FITNESS nebo FYZIOTERAPIE nebo INSTRUKTOR POHYBU – KDO SE V TOM MÁ VYZNAT?

Do fitness dle legislativy smí jen zdraví! To je ale problém, vždyť vysokým krevním tlakem trpí cca 25 % dospělé populace, cukrovkou 8-10 % populace, obezitou pak 24 % populace. A přesto cvičení ve fitness může mít pro všechny významný efekt. Zvláště na strojích (ergometr, chodící pás, krosový trenažér apod.) lze provozovat řízenou pohybovou aktivitu s dobrým monitoringem biologických parametrů. U seniorů se dá odporový trénink docela dobře provozovat v posilovně s dalšími pomůckami. V této věkové skupině je však zdravých opravdu poskrovnu. Mnoho fitness center nabízí fyzio-tréninky, ale nevede je fyzioterapeut, ale to nemusí být ještě špatně. Fyzio- trénink je vlastně správně prováděný cílený trénink na oslabené partie. Schopný trenér by měl poznat, kdy potřebujete odborníka ve zdravotnictví, či specializovaný trénink, na který již nestačí. Naší snahou v následujících letech i ve spolupráci s Českou komorou fitness bude, aby vznikla zcela legální možnost cvičit s našimi pacienty i mimo zdravotnictví a abychom zájemce o provozování těchto aktivit celoživotně vzdělávali, protože jenom tak zvládneme populaci s onemocněním, která jsou dána omezením pohybu. A mezi ně se třeba počítá i depresivní a různá psychická onemocnění, ale i osteoporóza, která se dá kvalitní pohybovou aktivitou a výživou velmi zpomalit a v kombinaci s účinnými léky i velmi dobře léčit. Opět by vždy měl doporučení předcházet diagnostický proces, který spočívá například v diskusi o pohybových zkušenostech, krátkých úsecích pohybové aktivity s vyhodnocením atd. Nastavení individuálního tréninkového plánu může trvat i několik týdnů, resp. doporučení je třeba modifikovat v průběhu zvyšování tolerance k zátěži a adaptace na pohybovou aktivitu. Sledování jakýchkoliv biologických parametrů (srdeční frekvence, krevního tlaku, Borgovy škály, hladiny cukru) pak pomůže ve vlastním poznání a možnosti vlastního plánovaní pohybového programu. Na druhou stranu vedení programu, resp. tréninku umožní lepší soustředění a většinou u nesportovců vede k lepším výsledkům.

JE TO V HLAVĚ – PSYCHOLOG, PSYCHIATR nebo KOUČ?

Opakuje se to stále, je to hlavně v hlavě. Ale co je v hlavě? Pokud zmenšíte porce jídla, tak můžete mít hlad, protože do hlavy, resp. mozku nepřijdou impulsy z naplnění žaludku. S tím se dá bojovat jen krátkodobě a vyčerpává to. Na jednu stranu v tomto případě restriktivní typ bariatrického výkonu bude jistě úspěšný i dlouhodobě. Na druhou stranu vyřazením jídla, kterým si děláte radost, způsobíte, že vám něco chybí a zase je to zatížení pro mozek. Identifikace problému, který vyvolává určité chutě, je možná snazší cesta. Hledat jiné odpovědi než jídlo a nápoje na daný impuls také. Zajídání depresivních stavů je známé dlouho. Někdy tíživá rodinná situace vede k abnormálnímu energetickému příjmu formou jídla nebo nápojů, aby se to dalo vůbec zvládnout. Pokud to vnímáte podobně, určitě je nasnadě prodiskutovat se svým lékařem, třeba i praktickým, kdo by vám v okolí mohl pomoci zorientovat se v této problematice. Na internetu najdete mnoho osob, které se nazývají kouči zdravého životního stylu, ale jen někteří skutečně prošli renomovanými školeními, která v sobě mají psychologický přístup, stejně jako řízení atd. Nenahrazují psychologa, ale mohou pomoci v orientaci a cestě ke změně. Zkušený kouč by pak měl po několika sezeních vědět, zda je šance na změnu nebo je potřeba jiného odborníka. Není ostudou navštívit psychologa nebo dokonce psychiatra. Někdy i přechodná léčba deprese nebo úzkosti apod. může umožnit lepší soustředění nastoupené cesty ke změně.

SPÁNEK

Spánek je samostatná kapitola. Pokud není kvalitní spánek, lze se jen obtížně soustředit na ostatní jako pohyb a výživu. Únava zabraňuje navyšování pohybové aktivity, stejně tak vede ke zvyšování příjmu energetických jídel a nápojů, jako marnému boji proti únavě. Zvláště u lidí s vyšším stupně obezity se často objevuje tzv. syndrom spánkové apnoe, tedy přerušované dýchání během spánku s chrápáním, které lze ale dnes efektivně léčit. Úspěšná léčba je pak spojena často s poklesem hmotnosti jako pouhým vedlejším efektem kvalitního spánku (blíže viz článek Obesity NEWS 4/2018 – Chrápání brzdí hubnutí – www.obesitynews.cz).

Přečteno:  594×

Vyšlo:  26. 3. 2019

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2019