Obesity News
PODZIMNÍ DEPRESE A JEJICH LÉČBA

PODZIMNÍ DEPRESE A JEJICH LÉČBA

Začíná období krátkých dní a dlouhých večerů. Sotva před pár dny skončily prázdniny, kdy jsme v letním kině čekali na tmu, vhodnou k promítání až do půl desáté a dnes se začíná stmívat už kolem půl osmé. Nebude trvat dlouho a noc bude dni vládnout.

Na konci října nás sice čeká změna z letního na zimní čas, ručičku na hodinách budeme posouvat zpět a ráno tedy budeme vstávat „o hodinu později“, ale o to dříve nastane tma. Na podzim se příroda obléká do krásných barev, ale také se ochlazuje, častěji prší, musíme počítat s ranní mlhou a plískanicemi. Ne každý se s touto změnou zvládne vyrovnat a zachovat si pozitivní mysl. Někteří lidé pravidelně s nastupujícím zimním obdobím propadají smutku, ztrácí energii, cítí se neustále unavení, přestávají být výkonní. Tento stav se nazývá sezónní afektivní porucha (SeasonalAffectiveDisorder – SAD)a jde o specifickou formu deprese.

SEZÓNNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA

Definice deprese

Deprese je závažná, dlouhotrvající (více než půl roku) porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem.

Kromě nedostatku energie a velké únavy se sezónní afektivní porucha projevuje také nadměrnou spavostí, a to i během dne, přejídáním se s typickou chutí na sladká jídla, přibýváním na váze, poklesem koncentrace, podrážděností a zvýšenou citlivostí na odmítání druhými. Psychiatr Praško uvádí, že u většiny lidi trpících sezónní afektivní poruchou jsou projevy deprese mírné až středně těžké, jen výjimečně se jedná o projevy hluboké deprese. Výskyt tohoto onemocnění se mění se zeměpisnou šířkou, věkem a pohlavím. Je vyšší ve vyšších zeměpisných šířkách severní polokoule, ale byl popsán také v Austrálii a Jižní Africe. Čím dále na jih nebo na sever od rovníku, tím se SAD vyskytuje častěji, její formy jsou závažnější a epizody trvají déle. Ženy představují 60–90 % pacientů. Podle průzkumů touto sezónní poruchou u nás trpí 4–9 % lidí, ale až 20 % populace může mít hraniční rysy.

MOŽNÉ PŘÍČINY VZNIKU SEZÓNNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHY

Co je příčinou vzniku sezónní poruchy? Jedna z hypotéz předpokládá, že příznaky jsou důsledkem dlouhodobého fázového opoždění vnitřních hodin. Vnitřní hodiny máme v mozku a nejvíce se nám připomínají během cestování do vzdálených končin při překročení časových pásem tzv. pásmovou nemocí. Tyto biologické hodiny řídí tzv. cirkadiánní rytmy, tedy střídání spánku a bdění, změny tělesné teploty během 24 hodinového denního cyklu, různý stupeň psychického nebo fyzického výkonu během dne, ale také tvorbu a uvolňování četných hormonů a změny v metabolické aktivitě. Studiem cirkadiánních rytmů se zabývá věda, zvaná chronobiologie, jejíž představitelkou je u nás Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., která se svým týmem jako první na světě zjistila, že tvorba melatoninu (spánkového hormonu) v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku.

Existuje ale i jiná teorie, že příčinou onemocnění je nižší citlivost na světlo u pacientů se sezónní afektivní poruchou ve srovnání se zdravými jedinci. Tato horší citlivost ke světlu se může projevit během poklesu světelné intenzity na podzim a na počátku zimy. Relativní nedostatek světla pak vede u pacientů k rozvoji deprese a denní podávání světla (fototerapie) může vést k jejímu odstranění. V rozvoji sezónní afektivní poruchy pravděpodobně hrají hlavní roli hladiny některých neurotransmiterů, a to dopaminu, noradrenalinu a serotoninu. Vliv serotoninu potvrzuje dobrý účinek serotonergních léků v léčbě této poruchy.

KOLÍSÁNÍ NÁLADY NEBO SMUTEK NENÍ DEPRESE

Depresi je však třeba odlišit od kolísání nálady nebo smutku, který je normální a běžný. Kolísání nálady můžeme zažívat každodenně. Nálada odráží to, co člověk právě dělá a je spojená s určitým hodnocením sebe a okolností. I jen malé odchylky skutečnosti od očekávání mohou vyvolat mírný pokles nálady: spěcháme na tramvaj, a ona nám na poslední chvíli ujede; s úsměvem pozdravíme souseda, a on se na nás zamračí; nestihneme, co jsme si předsevzali; vypustíme z úst to, co si pak vyčítáme; milovaný protějšek nám nevěnuje tolik pozornosti, kolik bychom si představovali atd. Tyto poklesy nálady ale záhy zmizí, trvají jen chvíli. Další normální reakcí podobnou depresi je smutek. Smutkem reagujeme na ztrátu, zejména když je nevratná. Rozchod s partnerem, rozvod, odchod dětí z péče rodičů do života „na vlastních nohách“, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu atd. jsou typické situace, které v nás vyvolávají smutek. Smutek může trvat měsíce, nicméně člověk je zpravidla schopen chodit do práce a fungovat v rodině. Proto nemluvíme o depresi. I když lidé někdy mluví o tom, že mají „depku“, často tím jen říkají, že jsou nespokojeni se svým životem. U některých lidí se smutek může prohloubit v depresi.

STUPNĚ DEPRESE

Deprese se od běžného smutku nebo rozladění liší zejména v tom, že:

  1. deprese je intenzivnější a hlubší než smutek
  2. trvá déle
  3. narušuje každodenní fungování

Mírná deprese - postižený je schopen chodit do práce a funguje v každodenním životě, jen mu všechno jde hůře a pomaleji, věci ho přestávají těšit, vyhýbá se přátelům a uzavírá se do sebe. Léčba je ambulantní a postižený může chodit do práce.

Středně těžká deprese - zpravidla už není možné pracovat, i domácí činnosti jdou těžce. Většinu času je postižený nešťastný, zpomalený nebo nadměrně napjatý, nedokáže se už soustředit, ztrácí zájem o sexuální život, izoluje se od lidí. Zpravidla se za vše obviňuje. Léčba probíhá v pracovní neschopnosti.

Těžká deprese - postižený není schopen se už starat ani sám o sebe, je buď výrazně zpomalený v pohybech, řeči i myšlení, nebo naopak výrazně agitovaný, plný neklidu, který ho popohání z místa na místo. Porucha nálady je hluboká, téměř neovlivnitelná vnějšími impulsy. Léčba těžké deprese probíhá vždy za hospitalizace.

MÝTY A PŘEDSUDKY O DEPRESI

Mezi lidmi koluje mnoho mýtů a předsudků o depresi. Často se lidé domnívají, že diagnóza deprese znamená, že je člověk slabý nebo neschopný. Deprese je ale nemoc, která je léčitelná. Příbuzní postižených pak často hledají v sobě vinu, depresi přeci musel někdo zavinit. Depresi ale nemůže nikdo zavinit. Stres, ke kterému dochází při různých konfliktech, sám o sobě depresi zavinit nemůže, může být pouze spouštěčem toho, že u předem zranitelného jedince se deprese objeví. Někdy se lidé mylně domnívají, že člověk, trpící depresí se „může vzchopit“. Většina lidí trpících depresí se o to opakovaně bezvýsledně pokouší. Není to možné. Příbuzní nebo přátelé, kteří takto naléhají na depresivního člověka, mu vyloženě škodí, protože v něm vyvolávají další pocity viny, kterých už tak má dost.

LÉČBA DEPRESE

Deprese se dá léčitantidepresivy, psychoterapií, fototerapií nebo elektrokonvulzivní léčbou. Nejrozšířenější a ve většině případů také nejosvědčenější u všech depresí je použití antidepresiv. U mírné deprese může dostatečně pomoci samotná psychoterapie. Od středně těžké deprese jsou však potřebné léky a optimální je kombinace antidepresiv a psychoterapie.

FOTOTERAPIE V LÉČBĚ SEZÓNNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHY

Pro lidi trpící sezónní poruchou nálady je nejvhodnější léčbou ranní aplikace intenzivního světla, které se říká fototerapie. Zjednodušeně se dá říci, že lidem se sezónní poruchou nálady pomáhá každodenní prodloužení světelné části krátkého zimního dne. Účinek je způsobený harmonizací denních biologických rytmů. Efekt fototerapie bývá u sezónní afektivní poruchy rychlejší, než je efekt antidepresiv. Světlo, které se k léčbě užívá, je ve svém spektru podobné světlu slunečnímu. Fototerapie trvá 2–3 týdny. Jasné bílé světlo o intenzitě 2 500–1 000 luxů je aplikováno v časných ranních hodinách (při intenzitě 2 500 luxů 2 hodiny, při intenzitě 10 000 luxů stačí půlhodinová aplikace).

JAK SI ČLOVĚK MŮŽE POMOCI SÁM

Nejlepším způsobem, jak přerušit bludný kruh deprese, je postupně zvýšit svoji aktivitu. Když člověk něco dělá, odvádí ho to od negativních myšlenek. Při depresi se pocit únavy zvyšuje tím, že je člověk pasivní, proto rozumná míra aktivity způsobí, že je člověk méně depresivní. Aktivita také zlepšuje schopnost konstruktivně myslet. A pokud si budete plánovat činnost předem, postupně získáte pocit kontroly nad svým životem. Plánování zjednoduší rozhodování, co v dané chvíli dělat. Činnost zvýší chuť něco dělat. Zkuste si na každou hodinu dne vymezit nějakou činnost. Začněte velmi jednoduchým, nenáročným plánem. Napište si seznam položek, které si plánujete na příslušný den, začněte s nejlehčí činností a pokračujte ke složitějším. Odškrtněte si každou činnost, jakmile ji dokončíte. Jde o velmi jednoduchou, ale přitom velmi užitečnou techniku.

Při léčbě sezónní afektivní poruchy má velký vliv dodržování zdravého životního stylu a pravidelného režimu - spánku, sprchy, doby konzumace jídel, procházek nebo jiných pohybových aktivit. Mnoho dalších námětů, co dělat sami v prevenci sezónní afektivní poruchy najdete v úvodníku a na straně 3 tohoto čísla Obesity NEWS. Pokud na sobě pozorujete výše popsané příznaky, vyhledejte pomoc - informujte svého praktického lékaře.

Text byl zpracován podle knihy autorů Praška, Bulikové a Sigmundové: Depresivní porucha a jak ji překonat a odborného článku autorů Praška, Brunovského, Závěšické a Doubka: Sezónní afektivní porucha a léčba jasným světlem.

Přečteno:  1769×

Vyšlo:  5. 11. 2016

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl

 
© Aleš Krupička 2007–2018