Obesity News
Obezita, stres a jídlo

Obezita, stres a jídlo

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Všechno souvisí se vším, ale některé věci spolu souvisí více. Mezi ně patří vztah obezity a stresu, jídla a stresu nebo jídla a obezity. Většina z nás, když je ve stresu, pociťuje mírnou úzkost, necítí se dobře nebo je nervózní, použije jídlo, případně nápoj pro zklidnění. Něco dobrého k jídlu nebo pití nám zlepší náladu. Je to nejrychlejší a nejpříjemnější způsob eliminace nebo alespoň oslabení tzv. STRESOVÉ REAKCE. Není to přirozené chování, ale naučené a praxí opakovaně prokázané.

STRESOVÁ REAKCE

Stresová neboli poplachová reakce je vlastně odpověď organismu na podnět, která nás má připravit k útoku nebo útěku. Protože ale v běžném životě nemůžeme neustále utíkat nebo útočit, často ji oslabujeme právě jídlem nebo nápojem.

Představte si například, že vás někdo předběhne ve frontě a pokud mu naznačíte, že vás předběhl, hrubě vám sdělí, že jste stáli mimo, a že máte smůlu. V tu chvíli se u většiny z nás spustí poplachová resp. stresová reakce, která - pokud nejsme na tuto situaci připraveni a nemáme připravenou odpověď - vyžaduje rychlou akci. Co se vlastně v našem organismu během stresové reakce děje?

Obezita, stres a jídlo

V nadledvinkách se během řádově sekund vyplaví hormony KATECHOLAMINY (adrenalin a noradrenalin), které jsou zodpovědné za první projevy stresové reakce. TACHYKARDIE neboli zvýšení srdeční akce, které se u některých lidí může projevovat až nepříjemným bušením srdce je typickým projevem. Při onemocnění srdce tato situace může dokonce vyvolat i BOLEST NA HRUDI, která je způsobena nedostatečným zásobením srdečního svalu během zrychlené činnosti a tedy zvýšeným nárokem na okysličení. Srdeční sval je dobře zásoben krví z koronárních (věnčitých) tepen v době tzv. relaxace srdečního svalu a tato doba se během zrychlené srdeční akce zkracuje. V případě, že jsou srdeční tepny zúženy v důsledku aterosklerózy resp. ischemické choroby srdeční, může stresová reakce vyvolat typické příznaky ANGINY PECTORIS. Kromě zvýšené srdeční akce dochází i k prudkému ZVÝŠENÍ KREVNÍHO TLAKU, který je způsoben tzv. centralizací oběhu. Cévy v periferii (podkoží), ale i v trávicím traktu se uzavřou a zároveň dochází k silnějšímu stahu srdce. Dále se zvýší FREKVENCE DÝCHÁNÍ, dojde ke ZČERVENÁNÍ atd.

V organizmu probíhá řada dějů, která v konečné fázi vede ke ZVÝŠENÍ HLADINY CUKRU (u diabetiků v tomto případě často může dojít k zdánlivě nevysvětlitelným vzestupům hladiny cukru nezávisle na jídle), který má sloužit jako zdroj energie pro svalovou buňku. Svalovou práci bychom měli využít ke dvěma obecným a základním odpovědím na stresovou reakci – tedy útok nebo útěk. Protože ale žijeme ve 21. století a ze společenského hlediska nelze vše řešit hned fyzickým útokem či útěkem (tato nemožnost, často ještě zvýší velikost stresové reakce), hledáme náhradní řešení pro zrušení této stresové reakce. Ukazuje se, že velmi rychle se dá stres „zrušit“ nebo alespoň dočasně oslabit dobrým jídlem s vyšším obsahem cukrů a tuků, ve kterých jsou rozpuštěny „dobré chutě“. To vede k vyplavení endorfinů – hormonů spokojenosti a tím můžeme stresovou reakci vypnout. Jestliže ale nenásleduje pohybová aktivita, pak může tato strategie vést - zvláště odehrává-li se opakovaně - k vzestupu hmotnosti.

POZITIVNÍ STRES, TZV. EUSTRES

Stres není vždy negativní, přestože je tak širokou veřejností vnímán. Jedná se o fyziologickou, tedy přirozenou odpověď organismu na potenciálně nebezpečné podněty, s nimiž se lidský organismus musí vypořádat. Tato fyziologická odpověď motivuje jedince k vyšším výkonům a nazývá se EUSTRES.

JAK SE Z EUSTRESU STÁVÁ NEGATIVNÍ STRES - DISTRES

Odpověď organismu na stresový podnět, tzv. STRESOR probíhá ve třech fázích:

  • 1) POPLACHOVÁ FÁZE je bezprostřední reakce, která se projevuje chováním „bojuj, nebo uteč”.
  • 2) ADAPTAČNÍ FÁZE aktivuje v těle mechanismy pro odbourání nebo alespoň minimalizaci škodlivosti stresoru.
  • 3) Do FÁZE VYČERPÁNÍ se organismus dostane, pokud stresor působí stále i po poplachové a adaptační fázi. V tomto okamžiku se stres (reakce organismu) stává škodlivým a je popisován jako DISTRES. Tělo se již není schopno dalšímu působení stresoru bránit a adaptační mechanismy se samy stávají škodlivými. Vyčerpání často přechází adaptační mechanismy

MÁME RADOST, JE NÁM DOBŘE – DÁME SI JÍDLO A PITÍ!

Tyto situace jsou stejně nebezpečné. Jídlo a energeticky bohaté nápoje požíváme právě tehdy, když je nám dobře. Požíváme je i proto, aby nám bylo ještě lépe. Jen málokdo si umí představit rodinná setkání nebo posezení s partnerem bez dobrého jídla a pití na stole. Tato nabídka nad rámec skutečných potřeb vede často k vzestupu hmotnosti, zvláště u geneticky predisponovaných jedinců. Nezapomeňte, že nejen v jídle je obsažena energie, ale i v nápojích hojně konzumovaných za této situace, je uschováno obrovské množství energie.

Zvláště u dětí a v adolescenci je velké riziko, že si spojí příjemné chvíle a odměny s jídlem a v budoucnosti to budou považovat za samozřejmé a přirozené. Tyto návyky lze jen velmi obtížně v pozdějším věku měnit. Psychologická intervence může být jednou z možností jak se pokusit měnit dlouhodobé stravovací návyky. Není bez zajímavosti, že jinak reagují na stres muži a jinak ženy. Mezi lidmi, kteří zahánějí častěji stres jídlem, je více jak 4 x více žen s obezitou než mužů. Muži daleko častěji dokážou stres zahánět pohybovou aktivitou, např. sportem. Na druhou stranu muži daleko častěji a ve větším množství konzumují jídlo a pití, když je jim dobře.

Nejlepším lékem proti stresu je pohybová aktivita, a to jak v akutním stavu, tak v předcházení stresu. Zvýšením kondice lépe odoláváme stresu a nepotřebujeme pro jeho překonání tolik potravin. Zvýšením fyzické zdatnosti získá větší vliv tzv. PARASYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM, který zvyšuje práh pro stresové chování. Vždyť i odpověď císaře Rudolfa II. v již klasickém filmu „Císařův pekař a pekařův císař“, kdy rozbije vázu, je vlastně jen odpovědí na stresovou situaci. Pokud by byl dostatečně zdatný, pravděpodobně by vázy nerozbíjel. A protože nemůžeme kolem sebe rozbíjet ze stresu cokoliv, musíme hledat jiná řešení.

Praktickou a mnoha generacemi prověřenou radou, jak se vypořádat se stresem je: Zkuste to rozchodit! Fyzická práce je nejlepším lékem na stres. Nejlepší zapomenutí na problémy je chůze po horách nebo výlet. Zapojení svalů vede k přesunu krve z mozku, který je během psychického stresu bohatě prokrven, k aktivním svalům a tím dochází k „odpočívání mozku“. Často po takové regeneraci je schopen významně lépe pracovat a vyhodnocovat situace, což před tím nebylo možné. Role pohybové aktivity tak není jen pouhá spotřeba energie, ale také zlepšení psychiky a tím i zlepšení stravovacích návyků.

Přečteno:  1950×

Vyšlo:  19. 6. 2016

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita, Strava

 
© Aleš Krupička 2007–2018