Obesity News
Vychutnávat, nikoli konzumovat!

Vychutnávat, nikoli konzumovat!

MUDr. Marta Šimůnková

Vice prezident Asociace sommelierů ČR, jedenáctinásobný vítěz sommelierských soutěží v ČR, vítěz mistrovství světa Habanosommelier v Havaně, absolvent Wine & Spirit Education Trust v Londýně, spoluautor knihy Hledání pravdy o víně – sommelierství, recenzent několika knih, autor téměř 300 odborných článků a lektor Asociace sommelierů, Ivo Dvořák radí exklusivně čtenářům Obesity News, jak si vychutnat víno.

Listopad je měsícem „nových“ vín, jako jsou svatomartinské a beaujolais. Slyšela jsem kdysi názor, že jde spíše o marketingový tah vinařů než o nabídku skutečně kvalitních vín. Jaký je váš názor na tato vína?

Mladá vína reflektují na určitou tradici – svatomartinské má delší tradici než beaujolais nouveau – a podle toho je k nim třeba přistupovat. Jsou to vína, která nemají dlouhý potenciál zrání a měla by se pít mladá, ideálně do konce roku, nejpozději do Velikonoc. Od těchto vín očekávám jen společenskou roli.

Nabídka moravských vín je již opravdu značná, jsou kvalitní a dostupná. Můžete poradit těm, kdo pijí alkohol jen výjimečně, podle čeho víno vybírat?

Kvalita svatomartinských vín jde ruku v ruce s kvalitou vinaře. Pokud si běžně kupuji u vinaře, který má i svatomartinská vína, koupím si je od něj. Vína všech producentů navíc prochází kontrolou a degustační komisí a měla by tak splňovat poměrně vysoké kvalitativní parametry.

Platí stále, že ke steaku jedině červené a k rybě bílé? Jaké víno ke steaku z tuňáka?

Základní pravidla červené víno – tmavé maso a bílé víno – světlé maso platí stále. Ovšem měl jsem steak i se sladkým bílým vínem, nebo zvěřinu s ročníkovým Champagne a byla to skvělá kombinace. Záleží na chuťové a aromatické intenzitě vína i pokrmu a pochopitelně na úpravě masa. K tuňákovi se hodí plné bílé, které zrálo v novém dubovém sudu, růžové, nebo lehčí červené víno.

K čemu se hodí rosé?

Znamenité je rosé například k filátku z lososa s holandskou omáčkou, neb o výraznější úpravě drůbeže – krůta, kapoun, kohout, či perlička. Vynikající je růžové se zbytkovým cukrem ke slanějším sýrům.

Má mít červené víno pokojovou teplotu?

Mladá červená vína se mohou podávat již při 12 °C – svatomartinské, beaujolais nouveau. Plnější vína nejlépe vyniknou při teplotě 14–16 °C a mohutná červená vína je ideální podávat v pokojové teplotě, tedy 17–18 °C.

Jaký je váš názor na bio-víno?

Jsem příznivcem redukování chemie při produkci hroznů a výrobě vína, a tak se mi myšlenka bio líbí. Přírodně vyrobená vína jsou pro mne velmi oblíbenou kategorií. Nemusí být nutně bio, stačí, když se vinař co nejméně plete přírodě do cesty. Takováto naturální vína jsou ukázkou skutečného umění vinaře.

Vychutnávat, nikoliv konzumovat!

Můžete vysvětlit, co znamená šampaňské, sekt a šumivé víno?

Champagne i sekt jsou v kategorii šumivých vín. Jedná se o vína vyrobená sekundární fermentací – tedy hotové tiché víno se smíchá s kvasinkami a cukrem a víno se nechá znovu fermentovat v uzavřené nádobě.

Champagne je šumivé víno z vinařské, kontrolované oblasti AOC (Appellation d´Origine Contrôlée) ve Francii. Používají se odrůdy Chardonnay, Pinot Noir a Meunier a sekundární fermentace a následné ležení na kalech je minimálně 15 měsíců a u ročníkových Champagne dokonce 36 měsíců. Sekundární fermentace musí vždy proběhnout v lahvi.

Sekt je generické označení pro šumivá vína původně z Německa. Označení je z latiny (siccus = suché). Tato šumivá vína se vyrábí sekundární fermentací v tanku, nebo v lahvi a mohou se použít různé odrůdy révy vinné.


Vychutnávat, nikoliv konzumovat!
Foto: shutterstock.com

Na etiketách jsou výrazy: stolní víno, zemské víno, jakostní víno, odrůdové, známkové, víno s přívlastkem, pozdní sběr, výběr z hroznů, z bobulí… Co to znamená? Jaké víno by měl zákazník koupit, když chce spíše sušší (ale ne kyselé) víno?

Označení „stolní víno“ se už dnes nepoužívá. Místo toho se používá termín víno bez zeměpisného označení. Jsou to většinou velmi jednoduchá vína, bez velkých ambic zaujmout. Původ může být kdekoliv v EU. Nejsem velký příznivec těchto vín až na opravdu nepatrné výjimky.

Víno zemské, jakostní, nebo s přívlastkem musí mít svůj původ v ČR a mošt musí mít určitý obsah cukru v kg na 100 l šťávy. Například mošt pro kabinetní víno musí obsahovat minimálně 19 kg cukrů ve 100 litrech moštu. Při výrobě jakostních vín s přívlastkem se mošt nesmí doslazovat. Zemská vína a základní jakostní vína se mohou vyrobit z moštu, který se dosladil (viz schéma).

Pokud chce zákazník víno sušší, musí se podívat na etiketu, která mu tento údaj prozradí (viz tabulka). Kyseliny jsou běžnou a přirozenou součástí vína – některé odrůdy jich však mohou mít více například Ryzlink rýnský.

Jaké chyby dělají Češi při výběru a pití vína?

Mám pocit, že až příliš často je rozhodující cena, nikoliv kvalita. Móda tzv. sudových vín je také něco, co mi k vínu příliš nesedí. Velkou pozornost bychom měli věnovat i správnému servisu, tedy teplotě podávání a i správnému výběru sklenic.

Jak si víno správně vychutnat?

Všemi smysly. Zrak, čich, chuť, hmat a někdy i sluch jsou všechny smysly, kterým nás příroda obdařila a tak je používejme. A platí i to, že víno by mělo být hodnoceno „šestým smyslem“ – tedy naší intuicí, zkušeností a hlavně objektivně.


Vychutnávat, nikoliv konzumovat!

Více informací na: www.winemanshow.cz.

Přečteno:  2434×

Vyšlo:  20. 11. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Strava, Životní styl

 
© Aleš Krupička 2007–2018