Obesity News
Jaká je skutečná pravda o víně?
Foto: shutterstock.com

Jaká je skutečná pravda o víně?

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

K půvabu podzimu nepochybně přispívají značnou měrou „nová“ vína, a to už od temperamentního burčáku, přes svatomartinské až po beaujolais noveau. Stojí tedy za to si ujasnit, jaké má vlastně víno účinky na lidský organismus. Je zdravější červené, nebo bílé? Pravda vás možná překvapí!

TROCHA HISTORIE

V minulém století se často hovořilo o pozitivních účincích zejména červeného vína. Inspirací byla poměrně malá studie (podporovaná francouzskými vinaři), která sledovala skupinu mužů nad 50 let, kteří se zotavovali z nefatálního srdečního infarktu. Skupina pacientů, která pila červené víno, měla méně komplikací, méně často došlo k opakování srdeční příhody. Žádná další studie podobný efekt neprokázala. Nicméně, výsledky studie významně ovlivnily vztah minimálně dvou generací k červenému vínu. Pít víno pro zdraví – jak příjemné! Stačí však pouhé dvě deci, když Francouzi pijí minimálně půl litru?

Podíváme-li se na zdravotní stav Francouzů, pak uvidíme, že mají sice méně infarktů, ale o mnoho více jaterní cirhózy (následek konzumace alkoholu). Není však od věci se zmínit o tom, že se v posledních letech ve Francii prodávají třetinky vína (lahve s obsahem 330 ml), o kterou se k obědu obvykle podělí tři přátelé. Celá Evropa na jih a západ od našich hranic za poslední desetiletí významně snížila spotřebu alkoholu, u nás je situace po mnoho let stabilní a v konzumaci alkoholu (nejen vína) patříme na světovou špičku (zhruba 16,5 litrů čistého alkoholu na obyvatele staršího 15 let za rok).

ČESKÁ REALITA

I v České republice byla provedena studie, která porovnávala efekt červeného a bílého vína na rizikové faktory rozvoje aterosklerózy. Emeritní profesor MUDr. Milan Šamánek, dětský kardiolog a známý obhájce pozitivního účinku vína na cévní systém, se svým týmem porovnával efekt červeného a bílého vína z jižní Moravy na tzv. lipidový profil (triglyceridy, HDL a LDL cholesterol). Testovanou skupinou byli železničáři Českých drah, kteří každý den po večeři vypili polovinu láhve vína červeného nebo bílého, což obnáší cca 40 g alkoholu denně (po dobu 4 týdnů). Závěry autorů se zdají poněkud překvapivé: „Bílé moravské víno má podle této studie jednoznačně příznivý vliv na rizikové faktory aterosklerózy. Zvyšuje hodnotu celkového i volného HDL cholesterolu a snižuje hladinu fibrinogenu. U červeného vína nebyl tento ochranný efekt patrný…“

Není pochyb o tom, že design studie je minimálně zvláštní – studie probíhá u vybrané skupiny pouze po dobu 4 týdnů. Avšak rozhodně již koncem minulého století se rozpoutala diskuze, zda pít bílé, nebo červené. Diskuse je bezpochyby na místě, ale jinak vedená!

JAK JE TO TEDY DOOPRAVDY?

Resveratrol obsažený v červeném víně je silný antioxidant, který byl dáván do souvislosti s příznivými účinky červeného vína. Avšak jeho obsah v červeném víně je tak malý, že ke skutečnému efektu by jedinec musel vypít tolik vína, že by dříve došlo k intoxikaci alkoholem. Doplňky stravy, respektive přípravky s vyšším obsahem resveratrolu byly zase obviňovány z poškození ledvin, takže se zdá, že tato látka není tím, co přispívá k pozitivnímu efektu pití menšího než malého množství vína.

Je možné, že to bude přeci jen samotný alkohol, co na tělo ve víně působí. Okamžitým účinkem je rozšíření cév, což by mohlo vést za určitých okolností u některých jedinců ku prospěchu, například při snižování krevního tlaku. Ale pozor! Častá konzumace většího množství alkoholu vede ke zvýšení hmotnosti a pak zcela převáží jeho negativní účinky.

Alkohol mírně zvyšuje snad i HDL cholesterol, což mohlo přispět k domněnce, že snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně při jeho vyšší spotřebě dochází i k typickým změnám hladin krevních tuků, které pak vedou k rozvoji aterosklerózy.

PIJME KÁVU A HÝBEJME SE!

Zdá se tedy, že u Francouzů hrají roli i jiné faktory než jen spotřeba vína. Pravděpodobně půjde o kombinaci zdravější stravy, méně stresu a možná i vyšší konzumaci velmi kvalitní kávy, která stojí za nižším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Přestože před dvaceti lety byla káva považována za zlozvyk, tak v posledních letech jednoznačně převažují poznatky o jejích pozitivních účincích: snižuje výskyt cukrovky i Alzheimerovy nemoci a dalších chorob. V medicíně dochází k přehodnocení názorů velmi často: to, co zpočátku vypadá jako prospěšné, se může v dlouhodobém horizontu projevit jako nepříliš zdravé a naopak.

A tak se zdá, že zatím jediným skutečně nezpochybnitelným lékem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění je pohybová aktivita. Fyzická zdatnost je i podle světové literatury nejlepším prediktorem vaší budoucnosti. A mírná skutečně velmi mírná spotřeba alkoholu to pravděpodobně neovlivní.

Přečteno:  2958×

Vyšlo:  20. 11. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Strava, Životní styl

 
© Aleš Krupička 2007–2018