Obesity News
Vnitřní čas v nás řídí naše biorytmy
Foto: shutterstock.com

Vnitřní čas v nás řídí naše biorytmy

MUDr. Marta Šimůnková

Chronobiologie je věda, která proslavila Česko i v zahraničí. Po celou profesní kariéru se jí věnovala profesorka RNDr. Helena Illnerová, která několik let vedla Českou akademii věd. Chronobiologie je věda o našich vnitřních hodinách. To je mechanismus, který řídí denní a noční chod všech živých organismů, včetně bakterií, rostlin zvířat a pochopitelně i člověka. Kromě jiného nám ztěžuje přechod na zimní a letní čas.

Lidský organismus nefunguje pořád stejně, ale pracuje v rytmu, který označujeme za cirkadianní. K rytmickým, pravidelně se opakujícím změnám dochází v kvalitě vědomí (ve spánku – bdění), v tělesné teplotě, v chování, v příjmu pití a potravy, v tvorbě hormonů, v metabolismu, ve složení tělesných tekutin a dokonce v zapínání a vypínání genů.

Blíží-li se noc, vzrůstá ospalost, což je způsobeno zvyšující se produkcí melatoninu, současně klesá tělesná teplota. Ráno před probuzením vzrůstá produkce kortizolu a klesá výroba melatoninu a stoupá tělesná teplota.

SHODNE SE VŽDY SKUTEČNÁ NOC S TÍM, JAK JÍ PROŽÍVÁ A VNÍMÁ KONKRÉTNÍ ČLOVĚK?

Vnější den trvá 24 hodin, ale vnitřní hodiny mohou být nastaveny na delší či kratší periodu změn. Je-li perioda delší než 24 hodin, musejí se vnitřní hodiny „předběhnout“, je-li kratší, pak se musejí přibrzdit. To, co synchronizuje vnitřní a vnější den je světlo: Světlo zvečera a v první polovině noci zpožďuje vnitřní hodiny, v druhé polovině noci urychluje. Světlo přes den nemění vnitřní čas. Pro synchronizaci cirkadiánního rytmu je však nejdůležitější světlo po ránu. Silné osvícení hned ráno po probuzení navozuje vyšší produkci melatoninu večer, a tím pádem i kvalitnější spánek v noci.

SYNCHRONIZACE JE ŘÍZENA MOZKOVÝM CENTREM

V těle je pro synchronizaci času zodpovědné centrum v mozku (tzv. nucleus suprachiasmaticus, suprachiasmatické jádro), které sídlí nad křížením očních nervů a přicházejí do něj informace o světle. Z tohoto centra jsou pak příkazy v podobě nervových signálů a biologicky aktivních látek vysílány k dalším orgánům. Většina z nich však má také „své hodiny“, a proto by se bez jednotící funkce mozkového centra organismus vbrzku „rozladil“. Časový systém je tedy řízen z mozku a vlivem světla integruje pochody v organismu k jednotnému času.

ČASOVÝ RYTMUS GENŮ

Dokonce existují tzv. genové hodiny a geny kontrolované hodinami. Ty například určují „spánkový typ“ člověka – skřivánka, či sovu. Až 10 % genů pracuje rytmicky: jsou to hodinové geny (skřivanů a sov), geny buněčného dělení, geny pro buněčnou smrt, geny specifické pro jednotlivé orgány. Důsledkem oslabení synchronizace cirkadiánního rytmu může být tedy i vyšší riziko nádorových onemocnění. Vyřazení hodinových genů může přispívat ke vzniku obezity a metabolického syndromu (inzulínové rezistence) – viz dále.

Při narušení časového systému, při vyřazení (nebo mutaci) hodinového genu například stálým světlem, častými přelety přes časová pásma, při směnném provozu, při stárnutí a poruchách spánku dochází v organismu k nežádoucím reakcím, v jejichž důsledku se zvýší riziko metabolických poruch (diabetes II. typu), nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, dochází k poruše kognitivních funkcí (soustředění, paměti a vštípivosti), psychiatrickým onemocněním (úzkost, deprese) a narušení funkce imunitního systému.

CO TEDY UDĚLAT, ABYCHOM ŽILI SYNCHRONIZOVÁNI S VNĚJŠÍM ČASEM?

Předpokladem zdraví jsou zakleta již v moudrech našich prababiček: pravidelná životospráva, vykonávat činnosti v době, kdy je na ně organismus připraven a být synchronizován s partnerem, či partnerkou. Pro zdraví a dobrou kondici je nutné zachovávat pokud možno pravidelný režim bdění a spánku v souladu se spánkovým typem, který je geneticky determinován. Historicky lidé – sovy hlídali kmen před nebezpečím v noci a šli spát s rozbřeskem, kdy se probouzeli skřivani, aby převzali jejich úlohu. Dnešní společnost není v souladu s během přírody, který se upevňoval po statisíciletí, a tak si sami připravujeme značné psychické i fyzické potíže. Sova bude těžko žít v souladu se skřivanem a naopak.

Trpí i metabolismus: je-li geneticky naprogramován, aby byl intenzivní ve dne, pak ponocování a přísun energie v nočních hodinách se přednostně uloží a naopak. Sovy měli omezit konzumaci jídel s vyšším obsahem energie v období, kdy se chystají ulehnout (třeba nad ránem). Skřivani si v té době mohou dopřát dobrou kvalitní snídani.

A jak už bylo uvedeno výše, žít v rozporu s vnitřním časem vede i k vážným chorobám.

Přečteno:  2289×

Vyšlo:  9. 10. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl

 
© Aleš Krupička 2007–2018