Obesity News
Trochu jiné houbičky
Foto: shutterstock.com

Trochu jiné houbičky

Mezi houby patří i plísně a kvasinky, které mohou vyvolat onemocnění – mykózy. Jde o všudypřítomné mikroorganismy a záleží na mnoha faktorech, zda se projeví, či nikoli. Seznamme se těmi nečastějšími.

Ve svém těle nejsme sami, ale žijeme od narození s miliardami „hodných“ mikroorganismů. Jsou na kůži, sliznicích, ve střevě, ve vnitřních orgánech. Souhrnně se označují mikrobiota a soužití s nimi je pro člověka předpokladem zdraví. Kromě jiného totiž brání v pomnožení choroboplodných bakterií, virů a plísní, které jsou schopny vyvolat infekční onemocnění. Mikrobiota však především formuje imunitní systém, aby fungovat tak, jak má. Když se přirozená mikrobiota poruší (její součástí jsou i některé plísně) například užíváním antibiotik, porušením kyselosti kůže, nebo v důsledku některých chorob, při oslabení imunitního systému dostanou šanci „zlé“ mikroorganismy. Přemnoží-li se plísně, pak hovoříme o mykózách.

Kožní lékaři rozlišují dvě velké skupiny mykóz. První z nich jsou vyvolány jedním z druhů kvasinek (Candida), druhá je způsobena tzv. dematofyty (nejčastěji druhů Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum). Existují i vzácnější typy plísní, které mohou vyvolat celkové až smrtelné onemocnění (například Mucoraceae). Pacienti s vážně poškozeným imunitním systémem (AIDS, lidé na imunosupresivní terapii apod.) mohou být ohroženi i vláknitými houbami druhu Aspergilus, jehož spory se vyskytují běžně v ovzduší.

KVASINKY: OD NOVOROZENCŮ PO SENIORY

Candida vyvolává tzv. kandidózu, která může postihnout všechny generace. U malých dětí jde o tzv. moučnivku (soor), tedy bělavé povláčky na sliznici úst, v dospělosti se vyskytuje soor vzácně a spíše jen u lidí s velmi oslabenou imunitou. Nejčastěji Candida postihuje kůži v místech vlhké zapářky (opruzeniny) zejména u těhotných žen, obézních lidí a diabetiků. Kůže je červená, svědí, praská a následně se olupuje.

Vaginální kandidóza je (nejen) sexuálně přenosnou chorobou. Projevuje se tvarohovitým výtokem, svěděním a pálením, případně i bolestivým močením. U mužů může Candida vyvolat zánět žaludu a předkožkového vaku. Infekce však u mužů častěji proběhne bez příznaků, jen Candidu šíří. Onemocnění však může být vyvoláno i pouhým porušením přirozeného vaginálního prostředí, třeba při koupání v příliš chlórované vodě, po „výplachu“ pochvy, při stresu.

PLÍSNĚ ŽIVÍCÍ SE KŮŽÍ

Dermatofyta potřebují ke svému životu keratinocyty, tedy buňky kůže, které tvoří keratin. Na kůži se onemocnění vyvolaná dermatofyty nejčastěji projevují jako vícečetná, okrouhlá, světle červená, ohraničená ložiska, často pokrytá šupinami. Na okrajích může být patrná výrazná zánětlivá reakce s tvorbou puchýřků a pustulek. Postižení vlasů se může jevit jako nenápadná, olupující se ložiska až po značně rozsáhlé bezvlasé oblasti. Infekce vousů se může rovněž vyskytovat v nenápadné povrchové formě, ale i v podobě podkožních abscesů.

Onychomykóza (plíseň nehtových plotének) se objevuje na jednom, ale i více nehtech. Nejčastěji začíná žlutavým zabarvením jeho volného okraje, ploténka postupně ztrácí lesk a ztlušťuje se, deformuje (někdy do značně bizarních tvarů) a někdy i zapáchá.

LÉČBA JEDNODUCHÁ I SVÍZELNÁ

Terapii by měl správně vést dermatolog, který se specializuje na léčbu mykóz. Při prvním objevení mykózy by mělo být provedeno vyšetření odebraného vzorku, aby se určil správně původce a citlivost na antimykotika (ještě před léčbou). V případě známých potíží a dobrých zkušeností s určitým typem přípravku lze použít volně prodejná antimykotika. Mykózy se však rády často vracejí, některé nereagují na dostupná lokální antimykotika a bývá nutné použít léčbu celkovou (typické pro onychomykózu).

Běžná kožní kandidóza v místě vlhké zapářky dobře ustupuje, když se ke kožnímu povrchu dostane vzduch (vysuší ložiska). Jakmile dojde k zaschnutí, doléčení je možné běžným volně prodejným antimykotikem.

Mezi kvasinková onemocnění se řadí i onemocnění pytiriasis versicolor, jehož vyvolavatelem je kvasinka Malassezia furfur. Je charakteristické tvorbou světle hnědých, ostře ohraničených okrouhlých ložisek na kůži hrudníku, případně ramenou, paží a stehen, na nichž se po škrábání objevují drobné šupinky. Po vyléčení a v létě (po opalování) ložiska vyblednou. Onemocnění se vyskytuje zejména u mladých jedinců a predispozicí je zvýšené pocení a mastná pokožka. Obvykle nebývá doprovázeno svěděním, ale jen vymizením pigmentu a jemným šupením postižených oblastí.

PREVENCE

Hygiena je základem prevence, měla by být důsledná, ale velmi šetrná. Používání silných desinfekčních a odmašťujících přípravků narušuje přirozenou kožní bariéru a naopak usnadňuje pomnožení plísní.

Vhodné je nošení vlastní obuvi ve veřejných saunách, sprchách, kolem bazénů a na sportovištích. U lidí, kteří trpí na mykózu nohou je důležitá pravidelná desinfekce obuvi a častá výměna ponožek.

Ve společných šatnách, saunách apod. je lépe usednout na vlastní ručník a po použití jej ihned vyprat (možná kontaminace).

Prevencí může být i používání krémů s probiotiky.

Přečteno:  2253×

Vyšlo:  10. 9. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

 
© Aleš Krupička 2007–2018