Obesity News
Evropský obezitologický kongres 2015: Mohou za nadváhu bakterie?

Evropský obezitologický kongres 2015: Mohou za nadváhu bakterie?

MUDr. Marta Šimůnková

Aktivním účastníkem letošního obezitologického kongresu, který se konal uprostřed května v Praze, byl i prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. O tom, co kongres přinesl, se profesor Svačina podělil se čtenáři Obesity News.

Pane profesore, jakým dojmem na vás letošní Evropský obezitologický kongres zapůsobil?

Evropský obezitologický kongres se vrátil do Prahy po 11 letech. Podle klesajícího počtu účastníků – sešlo se asi 1 000 odborníků oproti 3 000 v minulosti – lze usuzovat i na určité rozpaky evropské obezitologie. V USA je již 4 roky dostupné nový centrálně působící lék na obezitu, v Evropě tento lék není schválen k použití. Na kongresu převládala teoretická, vědecká, psychologická a epidemiologická sdělení. Přednášek, které by měly význam pro denní praxi léčby obezity, nebylo mnoho. K těm nejzajímavějším sdělením patřily přednášky o ovlivnění střevní mikroflóry v managementu obezity, psychologický přístup k obéznímu pacientovi a zdůraznění významu fyzické aktivity.

Takže budeme v budoucnosti očkovat proti obezitě?

Možná ano. Souvislosti mezi střevními bakteriemi a lidským metabolismem jsou velmi zajímavé. Již delší dobu se ví, že u zdravých lidí je střevní mikroflóra velmi pestrá, zatímco počet bakteriálních kmenů je u obézních výrazně redukován. Současné objevy svědčí o přítomnosti prospěšných bakterií, které působí proti obezitě a proti cukrovce, i o existenci bakterií škodlivých. Zdá se, že k nejvýznamnějším škodlivým bakteriálním kmenům patří Ralstonia pickettii, která působí zánětlivé změny. Navíc jsou tyto bakterie schopny vycestovat do tukové tkáně – zejména v břišní oblasti – a tam vyvolávat zánětlivé změny, které následně vedou k vzniku chorob (obezity a diabetu). O této problematice opakovaně na kongresech přednáší nizozemský vědec, Max Nieuwdorp z Amsterdamské univerzity. Ralstonie vyvolávají však i velmi těžká infekční onemocnění u pacientů s výrazně oslabeným imunitním systémem. Již loni Max Nieuwdorp referoval o tom, že Ralstonia pickettii u diabetu 2. typu dokonce splňuje definici infekčního onemocnění: je znám mikrob, který vyvolává příznaky choroby a je přenositelný na jiného jedince. Přenos Ralstonie experimentálním zvířatům zhoršuje glukózovou toleranci a zvyšuje hmotnost.

Jak lze těchto poznatků využít v budoucí léčbě obezity, respektive diabetu?

Již dlouho se snažíme ovlivňovat střevní mikroflóru dodáním probiotických kmenů v podobě kapslí, zatím však bez uspokojivých výsledků. Kontinuální aplikace probiotik sondou mění složení střevní mikroflóry, přičemž dochází k pozitivnímu vlivu na metabolismus, ale po odstranění sondy se mikroflóra opět zredukuje. Další možností bude zřejmě očkování proti již zmíněné Ralstonii, eventuálně dalším škodlivým typům bakterií. Zajímavé je pozorování, že metformin – lék na cukrovku 2. typu – ovlivňuje složení střevní mikroflóry, což je jeden z jeho mechanismů kompenzace glykémie.

O čem jste přednášel vy, pane profesore?

Jednak o epidemiologii fyzické aktivity a pak jsem byl požádán o přednášku na téma biologická léčba obezity. Biologickou léčbou myslíme skutečně léčivé přípravky, které jsou vyráběny biotechnologickými postupy na základě poznatků genového inženýrství. Tyto léky se používají již déle než 10 let v onkologii, revmatologii a dalších oborech. K nám do obezitologických a diabetologických ambulancí přicházejí pacienti, kteří jsou léčeni biologickou léčbou pro jiné základní onemocnění. My však můžeme sledovat, jak se kompenzuje diabetes na této léčbě. Mohu uvést kazuistiku umělce, který před 5 lety dostal přípravek biologické léčby pro plicní karcinom, a od té doby se mu stabilizovala cukrovka. Jsou již uveřejněna pozorování, že lidé léčeni biologickou léčbou mají o 40 % snížené riziko vzniku diabetu.

A co biologická léčba a obezita?

Tady zatím chybějí přesná data. Přestože byly provedeny stovky klinických studií s mnoha tisíci pacienty, záznamy o vývoji hmotnostní křivky na biologické léčbě chybějí, nebo nebyly doposud publikovány.

Existuje však protein FGF21 (fibroblastový růstový faktor 21), který se jeví jako klíčový v regulaci metabolizmu. Tato bílkovina je produkována v játrech, tukové tkáni a slinivce a významně ovlivňuje citlivost buněk k inzulínu, podílí se na regulaci metabolismu tuků a energie. Samotný FGF21 má krátký biologický poločas, ale je jen otázkou času, kdy se podaří vytvořit vhodnou formu léku. Výsledky experimentálního užití uměle vyrobeného stimulans FGF21 u krys jsou velmi slibné. Jsou již známy i výsledky první malé pilotní studie u lidí s analogem této bílkoviny (46 obézních bylo léčeno látkou označenou LY2405319, Nature 2013), kde byl prokázán pozitivní efekt. Stejně tak je zkoumána protilátka proti receptoru pro FGF21. Bude však ještě nutné ověřit účinnost a bezpečnost dalšími klinickými studiemi.

Jaká přednáška vás osobně zaujala?

Philip Calder ze Southamptonu (Velká Británie) referoval o omega -3 mastných kyselinách, které mohou skutečně snižovat zánět tukové tkáně! Avšak u člověka nebyl prokázán žádný efekt na cukrovku, lipidy, krevní tlak, či aterosklerózu.

Kdybych chtěl své dojmy shrnout: Obezitologie je málo úspěšná ve vývoji nových léčebných postupů, proto je objektem zájmu nevědeckým postupů a následně vznikají nové a nové mýty o hubnutí, které se přes všechnu naši snahu nedaří zcela vyvracet. Možná že s novými léky, na jejichž vývoji a výzkumu se pracuje, budeme úspěšnější.

Přečteno:  2732×

Vyšlo:  11. 6. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018