Obesity News
Když je bolest chorobou
Foto: shutterstock.com

Když je bolest chorobou

MUDr. Marta Šimůnková

Zpravidla ji vnímáme jako signál, že s naším tělem není něco v pořádku. Existuje však choroba zvaná chronická bolest, kdy se ani tím nejpečlivějším vyšetřením neprokáže žádné onemocnění, či poškození jakékoli části organizmu.

Lékaři definují bolest jako nepříjemnou senzorickou (pocitovou) a emocionální zkušenost spojenou se skutečným nebo potenciálním (možným) poškozením tkáně.

Akutní bolest provází onemocnění, operace, úrazy. Trvá minuty až týdny. Bolest je silný stresor, to znamená, že zvyšuje uvolňování stresových hormonů do krve (například kortizolu), které ovlivňují negativně metabolizmus i imunitní systém. Akutní bolest bývá provázena reakcí vegetativního nervstva, což se projeví zrychlením srdečního tepu a dechu, stažením průdušek a cév, reakcí zažívacího traktu, zvýšením hladiny krevního cukru.

Chronická bolest zpravidla trvá déle než tři měsíce prvním typem chronické bolesti je tzv. nociceptivní („cítící poškození“ tkání) bolest. Jejím podkladem (podobně jako u akutní bolesti) jsou změny v tkáních (například zánět, útlak, nedokrevnost, degenerativní proces apod.), při nichž se k nervovým zakončením dostávají „dráždivé“ látky. Nerv pak přenáší bolestivý vjem do míchy a dále vzestupnými míšními drahami do mozku.

Druhým typem chronické bolesti je bolest neuropatická („nervová“). Bolestivý vjem vzniká v samotných nervech, není přítomno poškození tkání. Neuropatická bolest bývá velmi krutá. Postižení ji přirovnávají k šlehání elektrickým proudem, rozpáleným drátem, bývá trvalá, nebo se vyskytuje v záchvatech s velmi vysokou frekvencí (třeba padesátkrát za minutu). Neexistuje poloha, která by přinášela úlevu. Příkladem neuropatické bolesti je přetrvávající bolest po pásovém oparu, bolest „trojklaného nervu“, některé typy tzv. clusterových bolestí, bolest při diabetické neuropatii. Typickou vlastností neuropatické bolesti je neúčinnost běžných léků proti bolesti. Dokonce opiáty často selhávají.

Velmi často se vyskytuje smíšená chronická bolest se složkou nociceptivní i neuropatickou. Příkladem může být třeba onkologická bolest, nebo bolest při poškození (či výhřezu) meziobratlové ploténky.

PODCENĚNÁ CHOROBA

Minimálně 20 % lidí v tomto okamžiku trpí chronickou bolestí, tedy takovou, která trvá alespoň tři měsíce. Polovina populace ve svém životě prožila (nebo prožije) chronickou bolest. Podle výzkumu činí průměrná doba (v Evropě) od počátku bolesti do okamžiku, kdy se nemocný s bolestí svěří, neuvěřitelné tři roky. Než se dostane pacient s chronickou bolestí ke specialistovi, uběhne v průměru 12 let. Další čísla z evropských statistik říkají, že 12 % pacientů nikdy o své bolesti lékaři neřekne, 21 % nemocných trpí bolestí déle než 20 let, 40 % pacientů nemá dostatečnou léčbu bolesti a jen 2 % jsou v péči specialistů – algeziologů.

MNOHOSTRANNĚ VYSILUJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ

Chronická bolest je vysilující jak pro nemocného, tak i pro lékaře. Nevyžaduje jen laboratorní a přístrojové vyšetření, aby se objasnilo nebo vyloučilo „skutečné“ onemocnění, například zlomenina obratle, degenerativní změny v páteři nebo kloubech, revmatické zánětlivé onemocnění, osteoporóza apod., ale především umění se dopátrat všech okolností, které bolest provázejí. Ve všech evropských zemích je scénář přibližně stejný, jakmile lékař uslyší slovo bolest, předepíše prášek proti bolesti bez podrobnějšího rozboru situace. Nemá na něj čas a nemá prostředky k specializované terapii chronických bolestivých stavů. To je úloha pro algeziologa, jehož by měl každý pacient s bolestí trvající déle než 3 – 4 měsíce alespoň jedenkrát navštívit.

Algeziologie je speciální medicínský obor, který se zaměřuje na léčbu bolestivých stavů z pohledu mnoha odborností. Algeziolog může nabídnout pacientům více možností léčby než praktický lékař. V léčbě fungují nejen léky a jejich kombinace, ale i rehabilitace (pohyb, fyzioterapie) a psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie, arteterapie, dekatastrofizace myšlení), sociální terapie (návrat mezi vrstevníky, kolegy) a další metody.

JÍDLO JAKO ANALGETIKUM

Laboratorní zvířata reagují v průběhu krmení mírněji, nebo vůbec nereagují na bolestivé podněty, což je dáno blokádou na úrovni míšních okruhů v průběhu jídla. Blokáda může mít u zvířat účinnost srovnatelnou s účinky morfinu. Vymizení bolestivého vjemu je pozorováno ve chvílích přítomnosti chutné potravy v ústech. Možná může být snížení bolestivých pocitů v průběhu příjmu oblíbené potravy (a její dostupnosti) jedním z důvodů celosvětové epidemie lidské obezity. Ostatně, koho život nikdy nebolel? Vše naznačuje, že chronická bolest může být jedním z důvodů přibývání na váze, jednak vede k omezení pohyblivosti, ztrátě kondice – což bolest stupňuje. Za druhé vydatné jídlo může fungovat jako velmi dočasný lék, který bolest ne chvíli utlumí.

Je lépe se odhodlat alespoň zavolat do jednoho z center (ordinací) pro léčbu bolestivých stavů než trpět a tloustnout.

Přečteno:  2482×

Vyšlo:  5. 3. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018