Obesity News
Konference Čas pro zdraví
Kůže chrání i trápí
Foto: shutterstock.com

Kůže chrání i trápí

MUDr. Marta Šimůnková

Není to jen krásný, nebo méně pěkný obal člověka, ale důležitý orgán s mnoha specifickými a životně důležitými funkcemi. Chrání tělo před škodlivinami vnějšího světa, pomáhá udržovat stálost vnitřního prostředí a teplotu. Kůží se vstřebávají některé látky a naopak některé se kůží zase vylučují – a to jak ve zdraví, tak v nemoci. Obezita kůži namáhá. Co trápí obézní nejvíce a co s tím?

OPRUZENÍ – INTERTRIGO

Vzniká v místech tzv. „vlhké zapářky“, kde se o sebe třou kožní plochy, a to zejména v místech, kde se hromadí pot a je špatná ventilace. Často to bývá pod prsy, v tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží, na podbřišku, v kožních záhybech. Jde o zánět, který je způsoben mechanickým drážděním. Opruzení je nepříjemné až bolestivé. Zpočátku jde jen o zarudnutí, později se objeví mokvající plochy. Pokud se ani toto stadium neléčí, zpravidla se přidá infekce.

Jednoduché intertrigo lze zvládnout samoléčbou. Pokud není porušena celistvost kůže, pak na zarudlé plochy lze aplikovat zásyp (klidně kojenecký). Mokvavé plochy je nejlépe „vysušit“ tím, že k nim umožníme přístup vzduchu. Stejně jako u mokvavého ekzému můžeme vysušení mokvavých opruzenin podpořit tzv. vysýchavými obklady (z černého čaje, Jarischova roztoku, velmi slabého roztoku hypermanganu): gázu namočíme do roztoku a rozprostřeme na mokvavou plochu. Necháme 10 minut působit a pak necháme kůži uschnout. Po zaschnutí ploch je vhodné používat nedráždivé masti z lékárny. Důležité je nosit prodyšné (bavlněné) prádlo, volné oblečení, které umožňuje přístup vzduchu. Pokud se do týdne intertrigo nezlepší, je lépe konzultovat s lékařem.

PLÍSŇOVÁ ONEMOCNĚNÍ – MYKÓZY

Napadají stejné lokality, v nichž se vyskytuje intertrigo, často jde o druhotnou infekci původní opruzeniny. Často se vyskytují u diabetiků. Mykózy mohou svědit až bolet, kůže je zánětlivě změněná (růžová až sytě rudá), mohou v ní být trhlinky, nebo jde o mokvavé plochy s „vykousanými“ okraji. Kožní lékaři rozeznávají několik typů plísňových onemocnění mnohdy už podle charakteristického vzhledu, ale většinou bývá nutné udělat stěr z kůže a původce odhalit v laboratoři. Léčba se pak upravuje podle výsledku tohoto mykologického vyšetření. Diabetici by měli dermatologa vyhledat vždy, jinak zdraví lidé se v případě mykózy menšího rozsahu mohou poradit o léčbě v lékárně. K dispozici jsou volně prodejné antimykotické přípravky.

Zvláštní skupinu plísňových onemocnění představuje onychomykóza, tedy plísňové postižení nehtů. To je lépe řešit s kožním lékařem. Účinné je podávání speciálních tabletek, které jsou na předpis.

PAJIZÉVKY – STRIE

Vznikají tahem (při zvětšování obvodu) za pomoci hormonálních vlivů. Zpočátku mohou být červené až červenohnědé, časem zpravidla vyblednou. Jde spíše o kosmetický defekt než o onemocnění. Jednou vzniklé strie zcela nezmizí, v posledních letech se při jejich „maskování“ uplatňuje laserová terapie a jiné moderní techniky estetické dermatologie.

LUPÉNKA (PSORIÁZA)

Toto onemocnění postihuje 2 až 5 % populace, ale častěji se objevuje u obézních. Zhruba v 80 % případů jde o rodinný výskyt. Lupénka je porucha rohovění kůže, při němž je porušen cyklus obměny tzv. keratinocytů, tedy buněk, z kterých postupně vzniká kůže. Lupénka má mnoho forem, může probíhat velmi lehce s několika malými izolovanými ložisky růžové kůže pokryté šupinkami, ale může mít i velmi těžký průběh s rozsáhlými plochami pokrývajícími většinu těla. Léčba lupénky patří vždy do rukou zkušeného kožního lékaře. Babské rady a samoléčba nefungují. Mnohdy bývá nutné nasadit kromě léčby místní (mastmi) i terapii celkovou, včetně léčby biologické.

Lupénka má jednu záludnost, bývá spojena s vyšším výskytem dalších chorob – zánětlivými změnami kloubů (psoriatická artritida), srdečně-cévními chorobami, diabetem a depresí.

EKZÉM (DERMATITIDA)

Zánětlivá onemocnění nejčastěji alergického původu postihují už desítky procent populace. Někdy se pupínky objeví po kontaktu s alergenem (z ovzduší, potravy, lůžkovin apod.), jindy bez zjevné souvislosti. Někdy pokožka jen zčervená, jindy „pouze“ svědí. Není pravda, že ekzém je vysloveně dětské onemocnění. Může v dětství začít, ale může se objevit kdykoli – i po šedesátce. V mnoha případech lze zabránit rozvoji těžké formy ekzému správnou péčí, jindy je nutná velmi intenzivní léčba v ordinaci kožního lékaře. K zásadám péče o ekzematickou kůži patří důsledná obnova porušené kožní bariéry – to znamená často promašťovat speciálními mastmi či mléky z lékárny. Čím méně jiné kosmetiky, tím lépe. V dospělosti totiž převládají projevy „přesušení“ kůže, při nichž je kůže vrásčitá, zhrubělá, může mít tmavší zbarvení, objevují se v ní trhlinky. Je nesmírně důležité zabránit infekci, která vzniká na ekzematické kůže velmi snadno. Ekzém je nutné léčit pod dohledem zkušeného dermatologa.

NADMĚRNÉ OCHLUPENÍ A PILONIDÁLNÍ SINUS

Zvýšený výskyt kožních chloupků u žen mívá zpravidla původ v hormonální dysbalanci, často v rámci syndromu tzv. polycystických vaječníků, který bývá s obezitou spojen. Léčba je v tomto případě endokrinologická, zvýšeného ochlupení se lze zbavit několika moderními metodami estetické dermatologie.

Rostou-li chloupky v kožních záhybech, pak při současném opruzení může dojít k následnému srůstu kožních ploch. Chloupky pak „zarostou“ mezi kožní vrstvy a způsobit nepříjemný a bolestivý zánět. Tomu se říká pilonidální sinus a řešení je v rukou chirurgů.

Přečteno:  3128×

Vyšlo:  5. 2. 2015

Diskuze: 1 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

 
© Aleš Krupička 2007–2018