Obesity News
Pohybová aktivita u diabetiků s komplikacemi
Foto: shutterstock.com

Pohybová aktivita u diabetiků s komplikacemi

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Přestože se vhodný pohyb v přítomnosti komplikací cukrovky hledá složitěji, jde prakticky o jedinou možnost udržet v kombinaci s ostatními léky cukrovku pod kontrolou. Jeho vynecháním dojde k úbytku aktivní tělesné hmoty, snížení soběstačnosti a dalšímu rozvoji komplikací.

Cukrovka nejen druhého typu je často doprovázena tzv. komplikacemi, které jsou spojené s postižením malých nebo velkých cév. Za tzv. makro-komplikace (postižení velkých cév) jsou považovány především ischemická choroba srdeční (zúžení věnčitých tepen a z toho vyplývající nedokrevnost srdečního svalu), cévní mozkové příhody (zúžení nebo prasknutí mozkové cévy) a ischemická choroba dolních končetin (zúžení tepen končetin, které se projeví jako bolest při námaze, chůzi). Za mikro-komplikace spojené s postižením těch nejmenších cév považujeme především nefropatie (postižení ledvin), neuropatie (postižení nervů) a retinopatie (postižení sítnice). Je zřejmé, že v přítomnosti těchto onemocnění je třeba být zvýšeně opatrný při plánování pohybové aktivity, která má i v těchto případech nezastupitelnou roli v léčbě.

Ani pohyb nedokáže již jednou vzniklé komplikace vrátit zcela zpět, ale dokáže zpomalit jejich progresi a zlepšit významně kvalitu života, která bývá při jejich výskytu značně zhoršená. Omezení pohybu, což se často děje například po infarktu myokardu (projev ischemické choroby srdeční), pak jednoznačně zhoršuje prognózu nemocných oproti těm, kteří absolvují pohybový trénink co nejdříve po jeho prodělání. Odborný dozor s přesným doporučením (preskripcí) pohybové aktivity je však zásadní pro bezpečnost pacienta již při jejím plánování.

POHYBOVÁ AKTIVITA – KONEČNĚ IDEÁLNÍ LÉK!

Při definici ideálního léku bychom chtěli, aby jej mohli užívat téměř všichni s nepatrným omezením, aby se snesl s ostatními léky, a konečně aby jeho účinek po jeho vysazení co nejdříve přestal. Pohyb všechny tyto požadované parametry splňuje. Jen velmi málo osob je diskvalifikováno z pohybových programů svým zdravotním stavem. Velmi často je však diskvalifikují sami zdravotníci, kteří z přehnané obavy z nežádoucích účinků nevhodného pohybu a kvůli nedostatku času k vysvětlení správného a vhodného „cvičení“ raději pohyb ze svého doporučení vynechají, či jej dokonce zakážou.

Interakce pohybu s ostatními léky je spíše velmi pozitivní. Pohyb může nahradit dokonce jeden lék na vysoký krevní tlak, takže místo tří léků stačí často jen dva, pokud je pohyb užíván pravidelně. To však platí i pro ostatní léky: fungují pouze tehdy, jsou-li brány pravidelně a podle pravidel.

Stejně tak pohybová aktivita působí (v souladu s léky) proti zvýšené hladině krevních tuků: snižuje triglyceridy, celkový cholesterol, ale především jeho „zlou“ složku LDL a dokonce i mírně zvyšuje ten tzv. hodný cholesterol – HDL.

Není bez zajímavosti, že řízená pohybová aktivita má srovnatelný efekt s moderními antidepresivy, a to bez rozdílu jaký typ pohybové aktivity je provozován. I v tomto případě o jejím efektu rozhodne pravidelnost.

Jedním z nežádoucích účinků pohybové aktivity mohou být hypoglykémie při současném používání léků na snížení hladiny krevního cukru (inzulínů a některých druhů tabletek). Hypoglykémie se mohou v tomto případě objevit i několik hodin po pohybové aktivitě, zvláště byla-li tato aktivita intenzivní. Méně pozitivní je skutečnost, že efekt pohybové aktivity většinou mizí velmi rychle po jejím ukončení, takž nelze spoléhat na to, že účinek jedné třeba i delší procházky přetrvá týden.

JAK JE TO ALE U DIABETIKŮ S KOMPLIKACEMI?

Opatření při plánování pohybové aktivity záleží především na formě komplikací.

Ischemická choroba srdeční

Srdce je sval a chceme-li, aby byl co nejdéle výkonný a zajistil dostatečný přívod krve, resp. živin do všech orgánů a především do mozku, musíme ho pravidelně cvičit a zatěžovat. Bez tréninku nebude kvalitní, byť může být vlivem dlouhotrvajícího neléčeného vysokého krevního tlaku dostatečně silný či spíše zbytnělý.

Cévní mozkové příhody

Vyžadují velkou opatrnost při cvičení zvláště z hlediska rovnováhy a vysokého krevního tlaku, který by měl být zvláště na začátku sledován. To stačí většinou při jednorázovém zátěžovém vyšetření.

Ischemická choroba dolních končetin

Je jednoznačně prokázáno, že se tréninkem prodlužují tzv. klaudikační vzdálenosti (vzdálenosti, které ujde člověk s tímto postižením cév bez bolestí) a pohybová aktivita je tak jedním z nejlepších léků na zlepšení kvality života u těchto pacientů.

Nefropatie

Postižení ledvin vede často ke zvýšeným ztrátám bílkovin močí. Velký důraz je kladen na dobrou kompenzaci krevního tlaku a krevní tlak by neměl být příliš vysoký ani při pohybové aktivitě. Jinak pohyb většinou z důvodu nefropatie omezen není, a to ani u pacientů na dialýze, kde se spíše řídíme tím, jak se pacient cítí. První den po dialýze a těsně před ní bývá již často velmi slabý, takže pohybovou aktivitu není schopen zvládnout. Avšak v mezidobí je pohyb dokonce žádoucí. POZOR na cévní port, přes který se dialýza provádí. Nesmí být za žádnou cenu poškozen!

Neuropatie

Asi jedna z nejsložitějších komplikací, protože má mnoho projevů: postižení motorických nervů se zvýšeným rizikem pádů, postižení žaludku, zhoršení vstřebávání v tenkém střevě, silné bolesti dolních končetin a další. Pohybová aktivita se pak řídí projevy neuropatie a je třeba ji přísně individualizovat. Jednoznačně však zpomaluje další progresi neuropatie.

Retinopatie

Zvláště v pokročilé formě onemocnění je třeba dbát na správnou výši krevního tlaku po celou dobu pohybové aktivity. Nevhodné je tedy posilování s většími zátěžemi. Výjimečně u těžké proliferativní retinopatie může být pohyb prakticky zakázán. V tomto případě je velmi nutné ptát se očního lékaře na vhodnost pohybové aktivity a její intenzitu a jeho rady dodržovat.

Přečteno:  2758×

Vyšlo:  2. 10. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Diabetes

 
© Aleš Krupička 2007–2018