Obesity News
Nemoc, nebo zlozvyk?
Foto: shutterstock.com

Nemoc, nebo zlozvyk?

Doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.

Kouření, nikotinismus, tabakismus, to jsou názvy, které slyšíme denně a o kterých se vedou učené diskuse. Názvy, které jsou v titulcích spousty edukačních materiálů o (ne)kouření. Jak to tedy je? Jde o „nevinný“ zlozvyk, nebo o závažnou nemoc?

Náhled na kouření se změnil v průběhu doby, co vyspělý svět kouří. Podíváme-li se na samotné 20. století, uvidíme, že na jeho počátku znamenalo kouření určitý způsob sebevyjádření. Ženy kouřily, protože jejich emancipační snahy přece nemohly vyznít naprázdno ani v této součásti životního stylu. Reklama a média jsou „mocné dámy“, a tak se ještě ve 40. letech 20. století v řadě periodik psalo, že kouření není zásadně zdraví škodlivé, pouze dezinfikuje ústní dutinu. A když ještě k tomu téměř každý hrdina a hrdinka na filmovém plátně kouřili, pak se oblibě cigaret a doutníků nemůžeme divit. V 60. letech minulého století však první výsledky tzv. Framinghamské studie jasně potvrdily, že kouření je rizikový faktor rozvoje ischemické choroby srdeční.

Jenže který mladý kuřák si připustí, že se nepříznivá prognóza týká i jeho? Kouření se opět bagatelizuje: hovoří se o nešvaru, zlozvyku, ale někteří si již alespoň přiznávají, že jde o hloupý zvyk. Jiní kuřáci zase protestují, že zažívají diskriminaci a namítají, že ke zlozvykům přece patří i mnoho dalších stylů chování. Nekuřáci se někdy bojí nedovolit kouření ostatních (ve společných prostorách, při jednáních a podobně), aby nebyli označeni za asociální a nespolečenské. Dál se vedou polemiky, proč vůbec kouření věnovat pozornost, jde-li „jen o nešvar“…

Proč se kuřák těší na cigaretu?

Je to skutečně proto, aby ukázal, že je dospělý, samostatný, suverénní borec či emancipovaná žena?

Nikotin je vysoce návyková látka s psychoaktivním účinkem. V surovém stavu byl získán již v roce 1809 M. Vauquelinem a v roce 1885 vyroben i synteticky A. Picketem a P. Crepieuxem. Jako kapalina je bez barvy a bez zápachu. Smrtící dávka čistého nikotinu je 500 – 1000 mg.

Jak je to se vznikem závažné závislosti na nikotinu, není přesně známo, ale po době kouření delší než 24 měsíců vzniká závislost asi u 80 % kuřáků. Tak jako každá závislost, je i tato až destruující pro svého nositele. Závislý kuřák kouří bez ohledu na okolí (rodina, děti), na finanční situaci (raději cigarety než jídlo) a dokonce i bez ohledu na svůj zdravotní stav. Všichni známe ze svých ordinací případy, kdy závažně nemocný člověk kouří (lidé s onkologickými chorobami, nemocní po infarktech myokardu, cévních mozkových příhodách, pacienti s plicní obstrukční nemocí, respirační nedostatečností, s nemocnými cévami), a na dotaz, proč kouří, když zná prognózu své nemoci s kouřením a bez kouření, odpovídá: „Raději kouřit, než žít déle“. Vzhledem k tomu, že takové odpovědi jsem slyšela i od lidí, kteří mají velmi silné sociální cítění, jsou vzdělaní a mají vysoce odborné profese, je jasné, že kouření (tedy nikotin) dokáže přetvořit člověka k obrazu svému a přitáhnout jej zcela k sobě. Rychlost vzniku závislosti na nikotinu je zarážející a u mnoha osob vyvolává i silnou závislost fyzickou, která se při snaze s kouřením přestat někdy projevuje i těžšími projevy úzkosti, deprese, nespavostí, třesem, křečovitými bolestmi žaludku, pocením, zhoršenou schopností soustředění apod.

Tyto tzv. abstinenční příznaky jsou nejtěžší v prvních 2 až 4 týdnech odvykání kouření, posléze ustávají, ale je třeba pravdivě říci, že ani po letech nekouření nemusí stoprocentně zaniknout. U některých bývalých kuřáků zůstává chuť na kouření velmi dlouho.

Známe osoby, které se staly závislými na nikotinu po vykouření několika cigaret, ale někteří kuřáci i po mnoha letech kouření takový typ závislosti nemají.

Toto zjištění vedlo k zahájení velmi intenzivního výzkumu genetických vloh k získání závislosti na nikotinu, ale jasné vztahy nejsou dosud známy.

Přečteno:  2858×

Vyšlo:  22. 5. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

 
© Aleš Krupička 2007–2018