Foto: shutterstock.com

Pohyb v zimě – na co si dát pozor

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Přestože se u nás v průběhu zimy teploty jen zřídkakdy dostaly pod nulu, pohyb i v tomto relativně málo zimním počasí má stejně jako příjem potravy svá specifika…

Zimní počasí, a nemusí být zrovna minus 20 stupňů, s sebou přináší různá specifika. Například pohyb v zimě energetickou náročnost zvyšuje cca o 20 % s tím, že čím nižší je teplota, tím vyšší je energetický výdej organismu. S rostoucím větrem pak teplota, kterou vnímáme, klesá. Pokud se k tomu přidá déšť nebo sněžení, stává se pohyb ještě náročnějším.

Zužitkování potravin jako formy doplňování energie a využití jejich terigenních účinků vede k tomu, že v těchto situacích není třeba zdaleka tak dbát na omezení tuků jako při běžné redukční dietě. Není náhoda, že některé v letních měsících zcela nevhodné potraviny (salám vysočina, horalka, tatranka apod.) s názvy nápadně připomínající vysokohorskou turistiku mohou být optimálními potravinami na výletě při nižších teplotách. Dokonce i chléb se sádlem nebo silněji namazaným máslem může být vhodný. Pokud bychom ráno při snídani s sebou do batohu přibalili potraviny složené převážně ze sacharidů a bílkovin, jen těžko bychom dokázali pokrýt energetickou náročnost výletu, kdy i chůze v kopcovitém terénu v chladném větrném počasí může být extrémně náročná a energetická spotřeba může dosahovat až 3 000 kJ za hodinu. Pokud bychom pak potřebnou energii na delší výlet chtěli hradit jen ze „zdravých“ potravin, museli bychom připravit porce o velkém objemu, což by nás omezovalo v pohybu. Navíc s tím, jak se venku ochlazuje, je zcela zásadní i doplňování tekutin, což by nám velké objemy jídla ne zcela dovolovaly. To platí například i o lyžování ve vyšší nadmořské výšce, kde může nižší vlhkost vést k větším ztrátám tekutin, a v kombinaci s nižším tlakem kyslíku je to ještě komplikovanější.

Proto je při plánovaném výletu vždy třeba brát ohled nejen na jeho délku, ale i na převýšení a předpověď počasí. Zvláštní pozor by si měli dávat diabetici, u kterých náhlé zvýšení energetické náročnosti (při změně počasí) může vést k rychlému rozvoji hypoglykémie. Abychom těmto stavům předešli, měli bychom s sebou vždy mít dostatek sacharidů a potravin. Velmi důležité je i monitorování glykémie, přičemž zpětné vyhodnocení pak umožní lepší plánování dalších výletů. Stejně tak u lidí s ischemickou chorobou srdeční mohou náhlé změny teplot, např. z tepla do chladu, vést k typickým projevům tzv. anginy pectoris (bolesti nebo nepříjemné pocity na hrudníku). Pokud se takové obtíže objeví, je nezbytné navštívit kardiologa a nepouštět se do namáhavějších výletů.

OBLEČENÍ V ZIMĚ

Základem je dobře se obléknout. Kvalitní prádlo vás může ochránit před mrazem, resp. zajistit vám tepelnou pohodu. Oblečení rozdělené na více vrstev je výhodnější než silné svetry a umožňuje svlékání a oblékání v závislosti na aktuálním počasí. Zvláště u spodního prádla je důležité, aby odvádělo pot. Zvýšené pocení při větší námaze by mohlo následně vést k prochladnutí.

Nezapomínejme, že chůze v mokré obuvi může vést ve svém důsledku k velkému prochladnutí, a naopak, teplá a pohodlná obuv může velmi přispívat k tepelné pohodě.

V zimě jsme náchylnější k různým infekcím, a je proto třeba preventivně dbát o dostatečný příjem vitaminů v potravinách. Nejlepší prevencí infekčních onemocnění je pravidelná pohybová aktivita, na druhou stranu extrémně náročné výlety mohou vést ve dvou dnech následujících po aktivitě ke zvýšené náchylnosti k různým infekcím. Po návratu z dlouhých výletů je proto třeba být dostatečně teple oblečen a co nejvíce odpočívat.

Pokud již jste nachlazeni, raději pohybovou aktivitu odložte až do té doby, kdy budete zcela zdrávi. Pohybová aktivita nejenže nebude v tomto stavu příliš efektivní, ale můžete své tělo i poškodit a prodloužit dobu rekonvalescence o několik týdnů.