Obesity News
Kilogramy, kosti, svaly a klouby
Foto: shutterstock.com

Kilogramy, kosti, svaly a klouby

MUDr. Marta Šimůnková

Samotná obezita poškozuje pohybovou soustavu tím, že ji nutí nosit kilogramy navíc, což může vést k jejímu přetěžování a předčasnému opotřebení. Existuje však i společná příčina obezity a degenerativních změn kostí, svalů a kloubů – sedavý způsob života, který nepříznivě působí na celý organismus.

Pohyb je základní rys života. Na to zapomínáme, když jedeme výtahem dvě či tři patra místo toho, abychom je vyšlapali, když nasedneme do auta, abychom dojeli do obchodu ve vedlejší ulici, když čekáme na tramvaj nebo autobus místo toho, abychom došli dvě zastávky pěšky. Jako prospěšná a životodárná fyzická aktivita se v současnosti nehodnotí jen moření těla ve fitcentru, při squashi, tenisu či vytrvalostním běhu. Daleko důležitější je hýbat se denně alespoň 40 minut. Ostatně třicetiminutová procházka ve svižném tempu, po níž následuje 10 minut pozvolnější chůze „na vydechnutí“, je právě tak akorát.

K ČEMU VEDE NEHYBNOST

Pro tuto chvíli ponechme stranou, že nehybní lidé tloustnou, mají sklon ke srážení krve, trpí poruchami metabolismu tuků, aterosklerózou (pročež jim kornatí cévy) a vysokým krevním tlakem a častěji je postihují některá zhoubná onemocnění, srdeční infarkt a cévní mozkové příhody, dále mají častěji poruchu metabolismu cukrů a sklon ke vzniku diabetu 2. typu a mnoho dalších odchylek od norem pro zdravé lidi. Nyní si všímejme pohybové soustavy.

OSTEOPORÓZA

Zátěž pohybem je u mladých lidí (zhruba do 25 let) nutná k vytvoření dostatečného množství kostní hmoty. Po dosažení tohoto věku už kostní hmota nepřibývá, zhruba do 50 let (u mužů déle) přetrvává rovnovážný stav a ve vyšším věku kosti ubývá. Protože kost není skála, ale živý orgán, stále se přestavuje. Aby se přestavovala správně, je nutné, aby byla v pohybu. Kost, která je například z důvodu zlomeniny znehybněna, slábne a trvá mnoho měsíců, než se obnoví její síla; u starších lidí se pak už do původního stavu nedostane. Z nepohyblivé kosti ubývají nejen vápník a minerály, ale i pojivová tkáň (například kolagen a základní „matrix“) a dochází k osteoporóze – řídnutí kostí. Prevencí tohoto onemocnění je pohyb, přičemž účinnější bývá takový pohyb, který se provozuje ve vertikální poloze. K tomu je zapotřebí přidávat dostatečné množství vápníku a vitaminu D. Lépe je nekouřit a nepřehánět to se spotřebou alkoholu. Osteoporózu nesmíme podceňovat. Sama o sobě sice nebolí, ale vede ke zlomeninám obratlů i kostí končetin.

OSLABENÍ SVALSTVA

Svaly jsou často velmi podceňovaným orgánem. Jejich dobrý stav má pro zdraví nesmírný význam. Je to tkáň metabolicky velmi aktivní („spaluje“ energii), která se významně podílí (spolu s játry) na regulaci koncentrace glukózy v krvi. Posilováním svalstva se zvyšuje citlivost k inzulinu, což znamená prevenci diabetu 2. typu. Svaly „chrání“ svým napětím klouby před přetížením a udržují páteř ve správném postavení. Bránice, což je jeden z nejdůležitějších svalů, má velký význam pro dýchání.

Ochablé svalstvo vede k nesprávnému držení těla, z toho plynou bolesti hlavy (cervikokraniální syndrom), bolesti zad, výhřez meziobratlových plotének (ústřel), degenerativní změny obratlů a bolestivý útisk nervů vystupujících z míchy. Slabé svalstvo nespotřebovává energii a ta se ukládá v podobě tuku; snižuje se citlivost vůči inzulinu a může dojít k rozvoji diabetu. U starších lidí je úbytek svalstva (sarkopenie) příčinou nestability, nejistoty při chůzi a pádů, často s velmi závažnými důsledky (zlomeniny krčku stehenní kosti, nehybnost se všemi negativními důsledky, jako je závažná infekce i úmrtí).

ARTRÓZA VELKÝCH KLOUBŮ

V důsledku ochablého svalstva a nesprávného držení těla dochází k přetěžování kloubů, a přidají‑li se k tomu ještě kilogramy navíc, pak se mohou objevit (i předčasně) artrotické změny – především nosných kloubů, zejména kyčelních a kolenních.

Podkladem degenerativních (artrotických) změn je ztenčování chrupavčitého povlaku kloubních ploch, úbytek nitrokloubní tekutiny a zužování kloubní štěrbiny. V tomto stadiu kloub ještě nemusí, ale může bolet. Někdy se první bolesti neobjeví v postiženém kloubu, ale v kloubech sousedních, nebo začnou pobolívat úpony šlach a svalů kdekoli na postižené končetině. Bolest je známkou větší námahy okolních struktur, které „chrání“ nemocný kloub. Jednou z časných známek artrózy je ztuhlost kloubu (ranní, po chvíli klidu) a tzv. startovací bolest na počátku pohybu.

Postupně vznikají v chrupavce defekty, tím se dále snižuje produkce kloubní tekutiny, až nakonec chrupavka zanikne docela. Při pohybu po sobě pak nekloužou hladké vlhké povrchy (jako ve zdravém kloubu), ale suché, obnažené konce kostí, což činí pohyb značně bolestivým. Konečným stadiem artrózy může být i tzv. ankylóza – srůst kostí, které se v kloubu stýkají.

Popsaný proces zatím ještě neumí současná medicína zvrátit. V počátečních stadiích lze postup onemocnění zpomalit. Doporučuje se posilování svalstva, optimálně cvičením bez zatížení váhou těla. Vhodné je plavání, cvičení ve vodě, jízda na kole (rotopedu), zatínání (izometrické kontrakce) svalstva minimálně v deseti sériích po dvaceti stazích denně. Bolest je možné zpočátku tlumit léky s obsahem paracetamolu, v případě silných bolestí lze po poradě s lékařem zvolit i jiný přípravek. Součástí léčby artrózy je i snížení tělesné hmotnosti, je‑li to zapotřebí. Klouby je nutné odlehčit a součástí terapie je i odpočinek, popřípadě relaxační metody.

Potravinové doplňky, které jsou někdy poměrně agresivně reklamou představovány jako účinné přípravky proti artróze, zatím vykazují v klinických studiích nejednotné výsledky. Mohou potíže přechodně zmírnit, artrózu však definitivně nevyléčí. Tento nevratný proces svým – u každého pacienta odlišným – tempem postupuje. Skutečnou léčbu zpravidla představuje v případě těžké artrózy až náhrada kloubu totální endoprotézou. Každý pacient s bolestivými klouby by si měl zvyknout na to, že správná fyzická aktivita – optimálně po zácviku zkušeným fyzioterapeutem – je každodenní součástí jeho režimu. A to i po „konečném“ řešení – náhradě kloubu totální endoprotézou.

Přečteno:  5068×

Vyšlo:  20. 5. 2013

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Osteoporóza

 
© Aleš Krupička 2007–2018