Obesity News
Mozková činnost, energie a hubnutí

Mozková činnost, energie a hubnutí

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., Mgr. Jaroslav Koreš

Je to až neuvěřitelné, ale mozková činnost může spotřebovat až 20 % energetické spotřeby organismu. A to přitom u průměrného člověka zastupuje pouze asi 2 % hmotnosti těla.

Na rozdíl od jiných orgánů, které dokážou aktivně pracovat i za tzv. anaerobního stavu, potřebuje mozek pro svůj metabolismus přísun kyslíku, jinak by vydržel fungovat pouze 5 až 10 sekund. Po delší době bez přísunu kyslíku a glukózy dochází ke ztrátě vědomí. A je to skutečně překotný proces „o přežití“, protože zásoby glukózy, resp. cukru jsou v mozku cca na 2 minuty.

Mozek jede na cukr

Každou minutu proteče mozkem 15 % tzv. minutového objemu krve. Na prokrvení je závislá i schopnost dodat mu živiny potřebné pro práci. V klidovém stavu mozkem protéká zhruba 15 % krve a spotřebuje okolo 15 % energie, při usilovné duševní práci se toto číslo může zvýšit až o 100 %. Nicméně např. po jídle dochází k přesunu krve do oblasti gastrointestinálního traktu a k prokrvení orgánů pro vstřebávání a zpracování potravy. Záleží samozřejmě i na typu stravy, na tom kolik energie je potřeba k jejímu zpracování a kolik použitelné rychlé energie jsme z ní schopni využít.

Hlavním palivem, medicínsky lépe řečeno substrátem, pro činnost mozku je tedy glukóza (cukr). Za určitých podmínek lze však využít i kyselinu mléčnou. Ta by se mohla uplatňovat zvláště v průběhu intenzivního cvičení, kdy většinu glukózy spotřebují svaly. Většina lidí v době stresu pociťuje úpornou chuť na sladké. To může být dáno i tím, že každý stres znamená zvýšené nároky na spotřebu paliva pro mozek. Ten se tak se stresem snaží pomocí rychlého cukru vyrovnat. Dalo by se tedy říci, že nejvhodnější by bylo se v takové situaci napít sladkého nápoje. Ve skutečnosti nám ale daleko větší uspokojení v porovnání například se 3 dcl džusu nebo kolového nápoje (s obsahem cca 600 kJ energie), přinese sladká čokoláda, která se kromě přívalu energie může „pochlubit“ ještě zvýrazněnou chutí díky zvýšenému obsahu tuků. To vede k vyplavení hormonů spokojenosti neboli endorfinů a tím i k rychlejšímu utlumení stresové reakce. Bohužel jedna tabulka čokolády obsahuje cca 2 200 kJ energie, tedy skoro čtyřnásobně více než sladký nápoj. Pokud bychom čokoládou řešili stresová období po delší dobu, akumulovali bychom energii do formy tukových zásob. Tento mechanismus můžeme pozorovat např. u studentů vysokých škol, zejména u těch, kteří k tomu mají sklony, u nichž během zkouškového období dochází k vzestupu hmotnosti o několik kilogramů. Tento jev se často nazýval tatranková obezita, podle nejčastější potraviny, která byla k tomuto účelu užívána.

Nebylo by skvělého šachisty bez pohybu

Je prokázáno, že při usilovné duševní činnosti může docházet k poklesu hladiny cukru a po určité době mohou dokonce někteří lidé mít podobné pocity jako při hypoglykemii (slabost, studený pot apod.). To však neznamená, že bychom mohli např. cukrovku léčit pouze duševní činností. Daleko více cukru totiž metabolizujeme ve svalech během pohybové aktivity. Není bez zajímavosti, že fyzicky zdatný jedinec dokáže velmi dobře rozdělovat glukózu mezi mozek a svaly. To znamená, že pro svaly dokáže efektivněji využít i jiné palivo, především tuky! Naopak při nízké zdatnosti odebíráme často životně důležitou glukózu mozku a trvá nám poměrně dlouho, než jsme po hodinové aktivitě schopni nejen chodit, ale i myslet. I to je důvodem, proč se např. u špičkových šachistů klade velký důraz na fyzickou kondici. Na druhou stranu, pokud jste ve velkém stresu a mozek je přetížen, chybí vám palivo pro svaly. A to platí dokonce i pro vytrvalce, kteří pro svou činnost „používají“ především tuky. Z toho vyplývá jen jedno jediné, a sice že pro co nejrychlejší zlepšení mozkové činnosti je, kromě učení, potřeba zvýšit úroveň fyzické kondice. A jsme zase u toho pohybu!

Do něho vám přejeme hodně zdaru.

Přečteno:  5923×

Vyšlo:  26. 10. 2012

Diskuze: 2 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018