Obesity News
Jak změny počasí a teplot ovlivňují náš bazální výdej?

Jak změny počasí a teplot ovlivňují náš bazální výdej?

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., Mgr. Jaroslav Koreš

Jak známo, počasí ovlivňuje atmosférický tlak. Pokud je vysoký, lze očekávat, že bude hezky a jasno, a naopak při nízkém tlaku bude s vysokou pravděpodobností oblačno. V důsledku rozdílu tlaků vzniká vítr neboli rychlý přesun vzduchu z místa s vysokým tlakem do místa s tlakem nižším. Právě vítr ovlivňuje teplotu, resp. spotřebu lidského organismu.

Na začátek si uveďme několik ilustračních příkladů: při okolní teplotě 6 °C a rychlosti větru 10 km/h (2,8 m/s) vnímá naše tělo tuto teplotu jako 3 °C, při rychlosti 20 km/h (5,6 m/s) jako -2 °C, při 30 km/h (8,3 m/s) klesne tato teplota na -5 °C a při rychlosti 40 km/h (11,1 m/s) až na -7 °C.

Energie sbalená na cesty

Při takovýchto změnách okolní teploty musí metabolismus pochopitelně využít více energie na ohřátí těla. Energetický výdej pro zajištění pohybu v těchto podmínkách je pak třeba zvýšeně krýt. Pokud bychom měli energii doplňovat podle běžných racionálních doporučení, tak bychom např. při vysokohorské túře museli zkonzumovat takové množství jídla, že bychom se nemohli adekvátně pohybovat. Z toho důvodu musíme energii přijímat v koncentrované formě. To splňují potraviny s vyšším zastoupením tuků, takže např. chléb se sádlem je při této příležitosti zcela v pořádku. Taktéž tatranka nebo čokoláda by v baťůžku neměly chybět.

Pravidelné doplňování tekutin

Oděv, který rychle odvádí pot, zabraňuje sice tepelným ztrátám, avšak ne postupné dehydrataci v rámci delšího výletu. Proto je potřeba začít doplňovat tekutiny již poměrně brzy po zahájení aktivní činnosti a pokračovat jejich pravidelným doplňováním. Jedině tak si lze udržet dostatečný výkon.

Jinou kapitolou je hospodaření s vodou během výletu. Nejlepší ochranou před nepřízní počasí je správné oblečení, tj. takové, které nás chrání před větrem (lidově řečeno neprofoukne) a současně nebrání tělu v tepelné regulaci neboli odpařování potu. Navíc je tělo potřeba chránit před vlhkostí – tepelná výměna skrze vlhké oblečení probíhá výrazně rychleji (až 30×). Oděv, který rychle odvádí pot, zabraňuje tepelným ztrátám v době, kdy pot zůstává déle v kontaktu s kůží, nezabraňuje však postupné dehydrataci v rámci delšího výletu. Proto je potřeba začít doplňovat tekutiny již poměrně brzy po zahájení aktivní činnosti a pokračovat jejich pravidelným doplňováním. Jedině tak si lze udržet dostatečný výkon.

Co se děje v našem organismu při rostoucích teplotách?

Pokud vyjdeme z předpokladu, že lidské tělo se skládá zejména z vody (65 %) a tuku (15 %), potřebujeme na ohřátí organismu o 1 °C energii na úrovni 236 kJ. Na ohřátí reaguje organismus zvýšením srdeční, resp. tepové frekvence o cca 10 tepů za 1 min/1 °C. S tím souvisí i zvýšení tzv. bazálního výdeje, tj. potřeba organismu v klidovém stavu se zvyšuje o 10–15 % (600 až 900 kJ za den) na každý stupeň hmotnosti. I proto bychom měli během teplot a horeček jíst, přestože často nemáme chuť. Organismus pro své zabezpečení používá především bílkoviny ze svalů, které v situaci, kdy jsme ulehli na lůžko, nepotřebujeme. Z aminokyselin, které jsou základním stavebním kamenem bílkovin a které jsou potřeba pro udržení imunitního systému, dokáží játra vyrobit např. glukózu (cukr). Ta je pak použita při oxidaci mastných kyselin neboli spalování tuků, při němž se uvolňuje nejvíce energie.

Přečteno:  5644×

Vyšlo:  21. 5. 2012

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita, Hubnutí

 
© Aleš Krupička 2007–2018