Obesity News
Cukrovka, vysoký krevní tlak, pohyb a pitný režim!

Cukrovka, vysoký krevní tlak, pohyb a pitný režim!

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny a 3. interní klinikou 1. lékařské fakulty se uskutečnil projekt zaměřený na ovlivnění kompenzace cukrovky a vysokého krevního tlaku vlivem pohybové aktivity. A přinesl skutečně zajímavé výsledky! Posuďte sami.

Ukazuje se, že sportující člověk, i obézní, má pouze 2× nižší výskyt krevního tlaku a dokonce 6× nižší výskyt cukrovky. Z toho vyplývá, že cukrovka je opravdu velmi závislá na pohybové aktivitě a zvýšeným pohybem se jí můžeme nejen bránit, ale dokonce i předcházet, máme-li v genech zakódováno riziko jejího vzniku.

Dieta hraje velkou roli v ovlivnění krevního tlaku, cukrovky a obezity

Onemocnění cukrovkou zaznamenalo v posledních 30 letech významný nárůst. Dnes touto nemocí trpí okolo 800 tisíc lidí. Spolu s tím dochází k vzestupu počtu lidí s nadváhou a obezitou – nadváhu vykazuje na 34 % dospělé populace a 23 % je obézních. Přitom platí, že obézní lidé a diabetici mají větší výskyt krevního tlaku – je to zhruba 5× častěji v porovnání s normální populací. Obézní mají navíc 5× větší pravděpodobnost výskytu cukrovky.

Dieta je v léčbě krevního tlaku, cukrovky či obezity často podceňovaná. Důležité je např. omezení soli (mimochodem v její spotřebě zaujímáme celosvětově přední příčky). Ta totiž podporuje zadržení vody, čímž zvyšuje náplň cév a tím i krevní tlak. Přímým mechanismem v centrální nervové soustavě navíc podporuje chuť k jídlu. Odnaučit se chuti na slanější pokrmy není ale nic těžkého. Organismus této změně přivyká poměrně snadno. Stačí jen začít méně solit. Potřeba je sledovat i složení minerálních vod, a to zejména pijete-li je denně nebo máte problémy s vysokým krevním tlakem. V některých je soli hodně (Poděbradka) a v jiných zase významně méně (Korunní, Mattoni a další).

Pohybová aktivita je často podceňovaná více než dieta

Málokdo věří, že pohyb je v léčbě výše uvedených onemocnění stejně důležitý, a za určitých podmínek ještě důležitější, než dieta. Pohyb nejenže přispívá k poklesu hmotnosti svým okamžitým účinkem, ale navíc tím, že zabraňuje adaptaci (přizpůsobení) organismu na dietu, dokáže udržet i mírnou dietu účinnou po velmi dlouhou dobu. To se ale týká především pohybu vytrvalostního, jakým je např. chůze, jízda na kole, pomalý běh atd., a to většinou o nízké intenzitě. K jeho maximálnímu efektu ho však musíme provozovat dostatečně dlouho. 15 minut denně většinou nestačí.

A jak dopadl výzkum?

Cukrovka, vysoký krevní tlak, pohyb a pitný režim!

Hned na začátku, kdy jsme přemýšleli, proč tolik obézních a diabetiků necvičí, jsme zjistili, že hlavní překážkou jsou rizika s cvičením spojená. Jedním z nich je velké zvýšení krevního tlaku, které může způsobit nejen akutní komplikace (velmi vzácné, především vede k dlouhodobému poškozování cévní stěny, ve které se pak snáze usazuje cholesterol při procesu zvaném ateroskleróza). I proto jsme všechny pacienty podrobli zátěžovému vyšetření, při kterém jsme sledovali nejen reakci krevního tlaku, srdeční, resp. tepové frekvence, EKG, ale dokonce jsme jako u vrcholových sportovců analyzovali plyny ve výdechu, a tak zjišťovali, kdy je pohyb ještě aerobní, kdy anaerobní a ve které srdeční, resp. tepové frekvenci je optimální trénovat. Tříměsíčního programu s pohybovou aktivitou v rámci VŠTJ MEDICINA Praha se zúčastnilo celkem 60 dibaetiků z IKEM a Všeobecné fakultní nemocnice. Hlavní podmínkou bylo 2× týdně navštívit společná cvičení, kde jsme pravidelně měřili tlak a při pohybové aktivitě kontrolovali puls, resp. intenzitu. Jedenkrát denně byla doporučována aktivita v domácích podmínkách. Na začátku i na konci jsme kromě antropometrických měření a měření složení těla (Bodystat) proveli zátěžové vyšetření s analýzou plynu, tzv. spiroergometrii. Celkem program dokončilo 45 osob – nemoci, pracovní vytížení nebo i jiné důvody vedly k tomu, že 15 osob nesplňovalo tzv. compliance. Tedy nedosáhlo požadovaný počet hodin cvičení ve 14 týdnech. Průměrný věk našich cvičenců byl 55,5 roku, hmotnost 94,7 kg, BMI 33,3, obvod pasu 106 cm, a objem tukové tkáně na úrovni 42 %. Znamená to, že na začátku při zátěži 0,5 W/kg (100kg člověk šlape na ergometru, kde má zátěž 50 W, kterou většina lidí hodnotí jako velmi lehkou) došlo ke zvýšení krevního tlaku na hodnotu 163 mmHg a na konci pouze na 155. Podobná situace nastala u zátěže 1 W/kg . Přestože dosažený maximální tlak byl stejný, tak po tříměsíčním programu byl tento tlak dosažen při významně vyšší zátěži. Z toho vyplývá, že pravidelným cvičením se na něj adaptujeme a při podobné zátěži cvičíme na nižším krevním tlaku, což je pro tělo prospěšné. U testovaných osob jsme v prvních třech měsících dále zaznamenali mírný pokles hmotnosti (1,1 kg), ale významný pokles obvodu pasu (2,1 cm). To znamená, že došlo k mírnému nárůstu svalové hmoty výměnou za pokles množství tukové tkáně. To je velmi důležité pro kompenzaci jak krevního tlaku, tak především cukrovky, což se v našem testu potvrdilo.

Cukrovka, vysoký krevní tlak, pohyb a pitný režim!

Nezapomínejte na pitný režim

Dostatečně pít je důležité nejen pro udržení výkonnosti, ale především pro správné fungování metabolismu a odplavování metabolitů (produktů látkové přeměny). Zvláště v redukčních režimech, kde omezení jídla často vyvolává i omezení pocitu žízně je třeba se občas donutit pít. Zde pak nastupuje otázka, jaký nápoj vybrat. Často doporučovaná pouze čistá voda bez minerálů není vhodná např. v létě a při dlouhodobé fyzické námaze, protože může vést k tomu, že organismus nedokáže udržet v těle minerály (může to být i v kombinaci s onemocněním ledvin, resp. s jejich malou schopností koncentrovat moč). Výhodné jsou tedy minerální vody, které se mohou kombinovat. Nám se osvědčili nápoje Korunní, které mají poměrně nízký obsah sodíku a vyšší obsah draslíku, což přispívá k udržení iontové rovnováhy v plazmě. Díky dlouhodobé spolupráci se společností Karlovarské minerální vody, a.s., měli naši diabetici po celou dobu cvičení zajištěno dostatečné množství tekutin (vody pro cvičení byly poskytovány zdarma). Jistě i to přispělo ke zdárnému výsledku a spokojenosti s programem.

Obecná doporučení pro pohybové aktivity u lidí s vysokým krevním tlakem:

  • Začněte s pohybem o velmi nízké intenzitě a postupně přidávejte.
  • Vyhýbejte se náhlému zvýšení zátěže (spurt do kopce, vzpírání těžkých břemen) – to vede nejčastěji k prudkému zvýšení krevního tlaku.
  • V případě, že na krevní tlak užíváte více než jeden lék, se o vhodném pohybu informujte u svého lékaře.
  • Nezapomeňte se zeptat, zda vaše léky ovlivňují také srdeční, resp. tepovou frekvenci – předejdete tak zbytečným nedorozuměním s trenérem fitness nebo při plánování optimální tepové frekvence.
  • Měřte si svůj krevní tlak před a cca 5 min. po cvičení – pokud si nejste jisti nebo máte vysoký krevní tlak již dlouho a berete na něj více než 3 léky, navštivte odborníky a absolvujte zátěžový test.
  • A hlavně nezapomeňte, že pohybová aktivita je dlouhodobý proces, proto neočekávejte dlouhodobý efekt od jednoho cvičení.

VŠTJ MEDICINA Praha děkuje Karlovarským minerálním vodám za podporu pitného režimu nejen v rámci této studie.

Přečteno:  6879×

Vyšlo:  14. 3. 2012

Diskuze: 1 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění

 
© Aleš Krupička 2007–2018