Obesity News
Obezita byla u Keltů výsadou bohatých

Obezita byla u Keltů výsadou bohatých

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Pojďme navštívit jedny z nejvýznamnějších „starousedlíků“ evropského kontinentu – Kelty. Jednalo se zřejmě o skupiny nesourodých kmenů s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím. Přestože Keltové obývali velkou část Evropy (včetně území dnešní České republiky) v sousedství tehdejší mocné Římské říše, nikdy nevytvořili vlastní stát.

První poznatky o Keltech pocházejí zhruba z 10. až 8. století př. n. l. a největší rozkvět jejich kultury spadá do období okolo 6. století př. n. l. Za prapůvodní vlast Keltů je považováno území dnešního Švýcarska, severovýchodní Francie a jihozápadního Německa.

Období expanze

Zejména přelidnění vedlo Kelty k migraci do okolí. V průběhu několika staletí expandovali do velké části tehdejší Evropy – pronikli též na britské ostrovy, překonali Pyreneje a v roce 387 př. n. l. se dostali až k Římu, který vyplenili.

Druhá migrační vlna zasáhla karpatskou kotlinu a území kolem Dunaje a bezprostředně poté, v roce 280 př. n. l., následovala výprava proti Řecku. Při ní v r. 279 př. n. l. dobyli keltští nájezdníci Delfy i s jejich známou věštírnou, pronikli do Malé Asie a zde se usadili.

Keltové na vrcholu

Vrchol keltské civilizace spadá zhruba do posledních dvou století př. n. l. V této době dochází ke keltským výbojům na jih do Itálie a na Balkán. Tyto výboje však byly definitivně odraženy a keltské území se tímto ustálilo severně od Alp. Kolem poloviny posledního století před naším letopočtem se keltská moc v Evropě hroutí. Ze severu se do keltských držav začínají tlačit výbojné germánské kmeny, Podunají je ohrožováno dáckými výboji, na jih a západ keltského území expanduje agresivní Římská republika, která své první provincie získávala právě na úkor území osídleného Kelty a Caesarovy legie dobývají v 50. letech 1. století př. n. l. oblast tzv. zaalpské Galie.

Keltové významně ovlivnili naše území

České země mají na Kelty jednu nepřehlédnutelnou vzpomínku – latinský název země Boiohaemum (Bohemia) poprvé uvedený v pracích římského historika Tacita na přelomu 1. a 2. století n. l. Tento název byl odvozen podle keltského kmene Bojů, obývajícího oblast české kotliny ve 4. století př. n. l. Podobně keltský původ mají i označení nejznámějších českých řek – Otava, Vltava, Jizera, Mže. V neposlední řadě nám tu pak po sobě zanechali v populaci dodnes i některé choroby, jako například cystickou fibrózu.

Keltové byli bezesporu prvním známým kmenem, který ovlivnil osudy našeho území. Na jedné straně z antických zpráv víme, že Keltové byli divocí nájezdníci, pohrdající stejně tak smrtí jako krásou antických měst. Na druhé straně dle dochovaných zpráv víme, že se jednalo o velmi zbožné lidi s pozoruhodnou učenlivostí. Keltové přinášeli do nově osídlených oblastí svou kulturu. Ta se dnes nazývá podle naleziště La Tene na břehu švýcarského jezera kulturou laténskou a vznikla kombinací působení vlivu vyspělého Středomoří na halštatské prostředí střední Evropy.

Zemědělství hlavním zdrojem obživy

Keltové byli zruční řemeslníci. Jejich nástroje byly velmi důmyslně konstruovány a staly se základem pro pozdější výrobu kladiva, sekery, kleští, pily, vrtáků či sekáčů. Vynalezli také soustruh nebo hrnčířský kruh. Nesmírný význam však měla výroba dokonalejšího zemědělského nářadí – radlice, krojidla a kosy, protože zemědělství bylo pro Kelty hlavním zdrojem obživy. Pěstovaly se obilniny jako pšenice, ječmen, proso nebo hrách, dále čočka, konopí a len. Obilí se mlelo na efektivních rotačních mlýnech – žernovech. Z domácích zvířat se choval především skot, prasata, ovce a kozy, doložen je kur a husy, chovali se i koně a psi.

Jak na potraviny

Maso na zimu konzervovali sušením, solením a uzením. Domácí zvířata poskytovala také mléko, ze kterého se vyráběl sýr, tvaroh a máslo. V neposlední řadě si Keltové osvojili kvasné procesy a vyráběli tak víno, pivo a medovinu. Běžné pivo se připravovalo z ječmene (korma), piva vyšší jakosti pak s přísadou chmele. Někdy se do piva přidávaly aromatické byliny včetně kmínu. Nápojem určeným pouze pro bohaté bylo víno, které se kupovalo od řeckých obchodníků z Massilie (dnešní Marseille ve Francii).

Důvod k pití se našel vždy

O obžerství a opilství keltských válečníků se zmiňuje několik římských autorů. Diodorus Siculus v 1. století př. n. l. píše: "Když se Keltové opijí, usnou jako pařez nebo se děsně rozzuří." Stejný autor pak napsal o Keltech v severní Itálii: "Jejich postup se neustále zastavoval, protože města se bránila a ježto byli zpiti do němoty." Důvod pro pití se u Keltů našel prý vždy – oslava vítězství, oslava blížícího se svátku apod. Hodováním si tak Keltové nezadali se svými sousedy Římany. Mnozí keltští náčelníci (z nichž svou štědrostí proslul nejvíce koncem 2. stol. př. n. l. avernský král Luern, který strojil bohaté hostiny pro lid spojené s rozhazováním zlata mezi dav) si na svá sídla zvali slavné bardy, aby opěvovali chrabrost a štědrost svých hostitelů.

Hodovalo se u kulatého stolu

Hosté pojídali hovězí a skopové maso, ale také nasolené maso vepřové a pečené nasolené ryby. Oblíbené bylo vepřové, ať již pečené či vařené ve velkém kotli. Hodovníci seděli u kruhového stolu, o kterém se zmiňuje např. básník Poseidonios. Sedělo se buď na nízkých stoličkách, nebo na zemi vystlané kožešinami. Kromě básnických vystoupení byly součástí hostin i předstírané souboje. Někdy se strhnul souboj i mezi spolustolovníky, kteří se mezi sebou nemohli shodnout, kdo je ten nejudatnější. O obezitě u Keltů lze tak říci asi jen to, že podobně jako v jiných společnostech byla výsadou bohatých.

Přečteno:  13215×

Vyšlo:  4. 10. 2007

Poslat článek: e-mailem

Článek je v kategoriích: Obezita, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018