Obesity News
Vánoční svátky jsou spojeny s velkým množstvím tradic

Vánoční svátky jsou spojeny s velkým množstvím tradic

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Mezi základní vánoční tradice patří pečení vánočního cukroví a vánočky. To ale v minulosti bylo relativně hodně finančně náročné, proto si ne každá rodina mohla dovolit péci velké množství. Mezi hlavní ingredience cukroví patřily (stejně jako dnes) mouka, cukr, máslo a vejce, přičemž poslední dvě jmenované patřily k těm nejdražším.

Umělé tuky, jako náhražky drahého másla, se na trhu začaly rozšiřovat nejprve po první a ještě více po druhé světové válce. Většina běžných českých rodin tak, ještě před tím, než se umělé tuky staly běžnými, připravovala cukroví ze sušeného ovoce, tj. především z křížal, švestek, medu a ořechů.

Tradiční české Vánoce

Na Štědrý den se k večeři tradičně podávala rybí polévka, bramborový salát (většinou bez majonézy) a kapr, smažený spíše v majetnějších rodinách. Zajímavostí je, že se u nás na Štědrý den nikdy nejedla drůbež, a to kvůli obavám z naplnění pověry, která říká, že by nám jinak uletělo štěstí.

Zatímco u nás je kapr považován za tradiční vánoční pokrm, ve světě je konzumace této sladkovodní ryby o Vánocích poměrně ojedinělá.

Štědrovečerní pokrmy obsahovaly vždy lichý počet chodů, neboť liché číslice zaručovaly prosperitu v nadcházejícím roce. Před vybranými lahůdkami dostávaly přednost klíčící a pučící potraviny, jako např. fazole a čočka, které se měly postarat o pevné zdraví a dostatek peněz. A potravinou, která na štědrovečerním stole nesměla nikdy chybět, je chléb jakožto Boží dar, kterého si lidé vždy velice vážili.

Ke štědrovečerní večeři od nepaměti patří jisté zvyklosti, se kterými se v některých českých rodinách můžeme setkat i dnes. Na stůl se například připravoval jeden prázdný talíř navíc pro pohoštění nečekané návštěvy nebo si každý pod talíř pro štěstí položil minci nebo šupinu z kapra. Důležité bylo také pravidlo nevstávání od stolu, které tomu, kdo tak učiní, přisuzuje nemoc či dokonce smrt v následujícím roce. V některých rodinách byla od tohoto pravidla osvobozena hospodyně. Pokud už nějaké jídlo od štědrovečerní večeře zbylo, tak se zakopávalo na poli nebo pod ovocným stromem, a to z důvodu, aby následující rok byl úrodný a plný hojnosti.

Štědrovečerní tradice ve vybraných zahraničních zemích

Zajímavostí je, že se u nás na Štědrý den nikdy nejedla drůbež, a to kvůli obavám z naplnění pověry, která říká, že by nám jinak uletělo štěstí.

V Bulharsku kralují bezmasé pokrmy , a protože zde lidé přikládají zvláštní význam číslu sedm, servíruje se na Štědrý den sedm různých vegetariánských jídel, jako např. závitky z vinných listů nebo listů nakládaného zelí plněných rýží, hustou polévku s bílými fazolemi, koláč z listového těsta a dýňovou nádivku. Ke všem těmto pokrmům se jí čerstvě upečený chléb.

V Dánsku se štědrovečerní večeře tradičně začíná rýžovou kaší, v níž je ukryta mandle. Ten, kdo ji najde, dostane tzv. mandlový dárek, což bývá např. prasátko z marcipánu. Až po zkonzumování kaše se servíruje vepřová pečeně nebo pečená, bohatě nadívaná kachna, husa či krocan.

Ve Francii bývá štědrovečerních chodů až dvanáct. Hlavním jídlem je krůta plněná kaštanovou nádivkou, nechybí šneci, žabí stehýnka a samozřejmě ústřice. Zvykem je, že lidé na Štědrý den nestolují v rodinném kruhu, ale nejčastěji v restauraci.

Ke štědrovečerní večeři od nepaměti patří jisté zvyklosti, se kterými se v některých českých rodinách můžeme setkat i dnes, jako např. talíř prostřený navíc pro pohoštění nečekané návštěvy nebo pokládání mince či šupiny z kapra pod talíř.

Ve Velké Británii se tradičně podává vánoční puding, který mívá tmavohnědou barvu, protože se nevaří jako u nás, ale peče, a stolovníci si jej navíc polévají brandy. Jeho chuť bývá někdy pro Evropana nepříjemným překvapením, a to zejména pokud si představuje klasický český pudink z mléka a škrobu. Dalším zvykem, který je v některých částech Anglie stále živý, je tzv. wassailling. Jedná se o svátek především farmářů, jejich rodin a přátel. Tradičně se jedí horké koláče a popíjí cider, což je nápoj podobný jablečnému vínu. Jeho vyvrcholením je chvíle, kdy se všichni odeberou do sadu. Zde pokládají koláče namočené v cideru do větvoví stromů a dalším ciderem stromy ještě postříkají. Muži pak za doprovodu mohutného tlukotu na hrnce a pánve do stromů střílejí z pušek. Ostatní přítomní kloní hlavy a zpívají píseň wassailingu. Tento rituál slouží k odehnání zlých duchů ze sadu a současně k povzbuzení duchů dobrých, aby v příštím roce poskytly bohatou úrodu.

Přečteno:  7042×

Vyšlo:  14. 12. 2011

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018