Obesity News
Den se krátí…

Den se krátí…

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Podzimní „zkracování“ dne a celkově ponurejší nálada, která v těchto měsících čím dál více opanovává venkovní prostory, může mnohé z nás čas od času uvrhnout do psychické nepohody, zvláště pak ty, kteří již nějakou psychickou poruchou trpí. K tomu všemu přispívá i změna letního času na zimní, tj. posun času o jednu hodinu dozadu, která proběhne poslední říjnovou neděli, a to 31. 10.

Otázka prospěšnosti změny času vyvolává mezi lidmi spoustu diskuzí. Názory veřejnosti se pohybují od velmi pozitivních přes neutrální až po úplné odmítání. Tak či tak, čas, a tedy i jakákoli jeho změna, se bytostně dotýká každého z nás, např. po návratu do zimního času budeme o hodinu dříve vstávat. Pokud jsme zcela zdrávi, nemělo by nám činit potíže se hodinovému posunu času po několika dnech přizpůsobit. Určité problémy mohou nastat u lidí, kteří mají poruchy spánku. Zde může přivyknutí trvat i několik týdnů a samotná změna času může zdravotní potíže i velmi zhoršit.

Nemusíme si dělat tukové zásoby na zimu

Zvířata mají oproti nám jednu výhodu, totiž že se neřídí časem měřeným hodinkami, nýbrž časem přirozeným, tj. především podle východu a západu slunce, tedy podle skutečné délky dne a noci. Na zkracující se dny, které ohlašují brzký příchod zimy a tedy období vyznačující se nedostatkem potravy, reagují kumulací energie ve formě tukových zásob. Hmotnostní nárůst se pohybuje v závislosti na velikosti zvířete od několika jednotek až do desítek kilogramů u medvědů.

K takovéto přípravě organismu na zimu však my, lidé, nemáme žádný pádný důvod. Vždyť potravin je všude dostatek. Přesto se v praxi setkáváme s tím, že se pacienti na zimu vymlouvají – říkají, že v zimě se přibývá na váze jaksi samo. To ale neplatí. Nadváha se u nás v zimních měsících objevuje především z toho důvodu, že jednak ve zvýšené míře konzumujeme potraviny, zejména sladké a tučné, a vlivem omezení pohybu v důsledku nevlídného počasí i zkráceného dne. Těchto„ snadno“ nabytých kilogramů se pak pracně snažíme zbavit v jarních a letních měsících. Tyto hmotnostní skoky pro nás přitom nejsou vůbec dobré: špatně se na ně adaptuje náš organismus a mají dopad i na naší psychiku.

Čas existuje jen v lidských představách. Vymysleli si jej lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to.
(Jan Werich)

Je třeba být stále pohybově aktivní

Letní, resp. zimní čas byl po druhé světové válce zaveden zejména z důvodu úspor elektrické energie, které byl v poválečném období nedostatek. To ale dnes již neplatí – elektrické energie máme spíše přebytek.

Co se týká úbytku pohybové aktivity v zimních měsících, tomu můžeme jednoduše zabránit tím, že se přesuneme do interiéru, konkrétně do fi ttness či rekondičního centra nebo budeme ve větší míře využívat domácí cvičební stroje a nástroje. Pokud už budeme trvat na venkovní aktivitě, důležité je dodržovat dvě zásady: teple se obléci a při propocení se nezdržovat venku než je nezbytně nutné. Podzim s sebou dále přináší i nejrůznější infekční rizika pro naše dýchací cesty, a to od rýmy či akutního zánětu dýchacích cest až po chřipková onemocnění, která mohou postihnout celý organismus. Pro podzimní a zimní období je potřeba mít na paměti jedno pravidlo: omezit, resp. přestat s pohybem jakmile pocítíme bolest kloubů či svalů. A dále že srdeční sval – jakožto příčně pruhovaný – může být také napaden, jsou-li ochromeny ostatní svaly v jeho okolí. Při vyšší pohybové aktivitě by pak mohlo dojít k nevratnému poškození.

Pokud u vás tedy po chřipce stále přetrvává bolest svalů nebo kloubů, nesnažte se ji překonat. Naopak vyčkejte, dokud nezmizí a v následujících týdnech zvyšujte zátěž jen pozvolna.

Přeji Vám barevný podzim.

Přečteno:  5326×

Vyšlo:  20. 10. 2010

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018