Obesity News
Těhotenská cukrovka

Těhotenská cukrovka

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

V letošním druhém čísle se v rubrice Kauza zaměříme na ne zcela běžný typ cukrovky, a sice na gestační. Její zvláštností je, že vzniká výhradně v těhotenství, proto je také označována jako těhotenská, a po porodu u většiny žen vymizí. Pokud ne, jedná se s velkou pravděpodobností o jiný typ cukrovky, např. 2. typu, kdy těhotenství její rozvoj jen urychlilo či zkrátka odkrylo.

Proč dochází ke vzniku těhotenské cukrovky?

Těhotenství je obdobím velkých hormonálních změn. V prvním trimestru je citlivost na inzulin spíše zvýšená, což znamená, že i u zdravých žen může docházet k tzv. hypoglykemii (nízká hladina cukru v krvi), gestační cukrovka by se v tomto období však vůbec rozvinout neměla. Pokud se přece jen objeví, půjde s velkou pravděpodobností o jiný typ, ne o těhotenskou.

V druhé fázi těhotenství (v druhém trimestru) začíná velká produkce hormonů placentou (v prvním trimestru je velká část hormonů, které se podílejí na rozvoji a zachování těhotenství, produkována vaječníky). Placenta začíná vytvářet nejen hormony, které doposud „měly na starost“ vaječníky (progesteron a estrogen), ale i další, jako např. placentární laktogen, prolaktin, kortizol, ale i leptin a TNF-α. Právě poslední dva uvedené hormony mají velký vliv na rozvoj tzv. inzulinové rezistence neboli necitlivosti tkání na inzulin během těhotenství. Ta je v průběhu těhotenství důležitá jednak pro matku, již chrání před hypoglykemií, a také pro plod, jenž má díky této rezistenci dostatek glukózy, která je nezbytná pro jeho zdárný vývoj. Na tento stav reaguje tělo matky zvýšenou produkcí inzulinu. Nás ale zajímá spíše opačná reakce organismu, a to ta, kdy inzulinová resistence během těhotenství dosáhne takové hodnoty, že maminky začnou trpět nedostatkem vlastního inzulinu, v jehož důsledku dochází k rozvoji těhotenské cukrovky. Inzulinová rezistence dosahuje svého maxima v období mezi 28.–32. týdnem těhotenství.

V čem je těhotenská cukrovka nebezpečná?

Rizikovými faktory těhotenské cukrovky pro plod jsou zejména vyšší růst, resp. porodní hmotnost vyšší než 4000 g, nedostatečně vyvinutá plicní tkáň, což se může projevit dechovou tísní po porodu, hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi), protrahovaná (prodloužená) žloutenka, pokles hladiny vápníku v krvi a rozvoj tzv. syndromu poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADD/ADHD).

Těhotenská cukrovka představuje jisté riziko jak pro matku, tak pro plod. Konkrétně plod může v důsledku nadbytku cukru vykazovat mnohem větší růst, což se v praxi projevuje porodní hmotností vyšší než 4000 g. Tato miminka mají nedostatečně vyvinutou plicní tkáň, což se může projevit dechovou tísní po porodu, a dochází u nich k hypoglykemiím. Plod miminka totiž v důsledku zvýšeného přísunu cukru produkoval i více inzulinu. Po porodu dochází k rychlému poklesu krevního cukru, avšak zvýšená produkce inzulinu může u novorozence ještě několik hodin přetrvávat. A to je příčina vzniku novorozenecké hypoglykemie. Z dalších komplikací, které se mohou v důsledku těhotenské cukrovky objevit, se uvádí např. protrahovaná (prodloužená) žloutenka, pokles hladiny vápníku v krvi, rozvoj tzv. syndromu poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADD/ADHD). Rizikovými faktory pro rodičku s těhotenskou cukrovkou jsou zejména velké porodní poranění, vysoký krevní tlak, ale i tzv. preeklampsie, tj. onemocnění, které vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a vylučování bílkovin močí.

Jak poznám, že trpím těhotenskou cukrovkou?

Gestační cukrovka se rozvíjí ve druhém trimestru těhotenství (tj. ve 14.–26. týdnu), svého maxima dosahuje mezi 28.–32. týdnem a po porodu obvykle vymizí.

Test na těhotenskou cukrovku se provádí mezi 24.–28. týdnem těhotenství a spočívá ve vypití sladké tekutiny (tzv. oGTT test se 75 g glukózy) a stanovení glykemie (hladiny krevního cukru) ze žilní krve v čase 0 – tedy před vypitím tekutiny, dále po 60 a 120 minutách testu. Během testu by maminka měla být v klidu, neměla by chodit, neboť chůze a jakákoliv fyzická aktivita pomáhají spotřebovávat přijatou glukózu a tedy na cukrovku by se v důsledku fyzické zátěže nemuselo přijít. Normou je glykemie v čase 0 do 5,5 mmol/l, po 60 minutách do 8,8 mmol/l a po 120 min. do 7,6 mmol/l.

Konečný verdikt

Těhotenská cukrovka rozhodně není žádná „nevinná“ nemoc. Poslední průzkumy prokázaly, že až u poloviny žen, které ji měly, se v odstupu 20–30 let vyvinula cukrovka 2. typu. Tyto ženy by proto rozhodně měly docházet na pravidelné kontroly hladin krevního cukru, dále provozovat pravidelnou pohybovou aktivitu a především by měly mít stále na paměti, že důležité je udržovat si „normální“ hmotnost (tj. BMI v rozmezí 20–25). Zdravý životní styl může totiž rozvoj cukrovky 2. typu oddálit a špatný naopak urychlit.

Léčba

Léčba těhotenské cukrovky spočívá především v držení diety s určitým povoleným množstvím sacharidů na den – většinou se jedná o diabetickou dietu s 250–325 g sacharidů/ den. Pokud dieta nestačí, je nutné začít aplikovat inzulin. Ten se však po porodu velmi rychle vysazuje.

Přečteno:  9386×

Vyšlo:  17. 2. 2010

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Diabetes

 
© Aleš Krupička 2007–2018