Pohyb a jeho účinky na cukrovku

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Pohybová aktivita hraje významnou roli v léčbě cukrovky, podle některých odborníků dokonce větší než přísná dieta. Zvláště u diabetiků 2. typu s nadváhou či obezitou je faktor pohybu velice důležitý. Díky pohybu v kombinaci s dietou lze nejlépe konzervativně udržet pokles hmotnosti po dobu týdnů či měsíců a navíc je pohyb v podstatě jedinou možností, jak zvýšit citlivost tkání na inzulin a obnovit tak průchodnost glukózy (cukru) do buněk, kde dochází k jeho spotřebě.

S cukrovkou 2. typu je spojen výskyt i dalších onemocnění, která mohou být velmi pozitivně ovlivněna pohybovou aktivitou.

Jsou to:

Vysoký krevní tlak – u většiny lidí dochází po ukončení pohybové aktivity k poklesu krevního tlaku vlivem zvětšení průsvitu cév (vasodilatace), což je žádoucí. V horizontu týdnů až měsíců dochází ke zlepšení i dlouhodobé kompenzace krevního tlaku.

Zvýšená hladina tuků v krvi – fyzická aktivita pozitivně ovlivňuje lipidový profi l v krvi, resp. tzv. aterogenní index, což je vzájemný poměr celkového množství cholesterolu v krvi a jeho HDL složky (hodného cholesterolu) a používá se pro posouzení rizika vzniku aterosklerózy. Účinek pohybové aktivity na tuky v krvi lze očekávat v horizontu 3 měsíců a déle.

Obezita – pohybová aktivita jednoznačně prodlužuje účinek redukční diety. Samotná redukční dieta bez pohybu bývá účinná max. 3–6 měsíců, neboť nejpozději po této době se organismus adaptuje na nízký příjem a hmotnost jde nahoru. Pohybová aktivita této adaptaci zabraňuje.

Deprese – pohybová aktivita je jedno z nejlepších antidepresiv. Musí být ovšem splněn jeden předpoklad, a sice správně nastavená intenzita a čas, po který je pohyb vykonáván! V opačném případě totiž může dojít spíše k prohloubení depresivního stavu.