Obesity News
Káva: celosvětový fenomén, který může být součástí zdravého životního stylu

Káva: celosvětový fenomén, který může být součástí zdravého životního stylu

MUDr. Zuzana Stránská

Co máte nejraději? Cappuccino, espresso nebo obyčejného turka? Ať už pijete jakoukoli kávu, patříte mezi 80 % lidí na celém světě, kteří si nedokážou představit ani den bez šálku (či spíše šálků) kávy. Pojďme se tedy blíže podívat na tento celosvětový fenomén opředený mnoha mýty a také nápoj, který je z historického i čistě medicínského hlediska docela zajímavý.

Káva je nápoj připravovaný z pražených semen kávovníku, obvykle označovaných jako kávová zrna. Její pravlastí je jihozápadní Etiopie, ale pěstování a kultura pití kávy byly dále rozvíjeny spíše v arabském světě. Nejranější důvěryhodný důkaz o pití kávy pochází z poloviny 15. století ze súfijských klášterů v Jemenu. Z muslimského světa se káva rozšířila do Itálie a poté i do zbytku Evropy, do Indonésie a do Ameriky. Z obyvatel zemí Koruny české se s kávou poprvé setkali Herman Černín a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v Cařihradu v roce 1683. Pražané si ale na kávu museli počkat až do začátku 18. století, kdy si na Starém Městě otevřel první kavárnu arménský obchodník z Damašku Gorgos Hatalah. Češi si jej počeštili na Jiřího Deodata a od té doby se u nás pije "turek".

Kofein má svá pro i proti

Nejvýznamnější složkou kávy je kofein. Je to nejrozšířenější psychostimulační droga na světě a bývá nejčastěji konzumována právě ve formě kávy. Nachází se zejména v semenech kávovníku arabského, ale také v listech čajovníku čínského, v listech cesmíny paraguayské (folium maté), v semenech koly pravé, paulinie nápojné (guarana) a také v semenech kakaovníku pravého. Obsah kofeinu se liší v závislosti na typu kávy a způsobu její přípravy. Průměrně velký šálek (150 ml) mleté černé kávy obsahuje kolem 85 mg kofeinu, instantní káva 60 mg, porcovaný i neporcovaný čaj 30 mg, instantní čaj 20 mg, kakao nebo horká čokoláda 4 mg a dokonce šálek tzv. "kávy bez kofeinu" obsahuje cca 3 mg kofeinu. Kofein působí na mnoho orgánových systémů. Jedním z nejznámějších a nejvyhledávanějších je stimulační účinek. Pití kávy má vliv na náladu, bdělost, pocit úzkosti, duševní výkon a samozřejmě spánek. Kofein dále pravděpodobně působením na centra v mozku ovlivňuje chuť k jídlu, stimuluje vylučování kyseliny solné v žaludku (pití kávy po jídle se tímto snoubí s představou rychlejšího trávení), ovlivňuje bilanci vápníku a tím i svalovou činnost, u sportovců zvyšuje vytrvalost, nepatrně zvyšuje výdej energie a v poslední řadě má také účinky močopudné. Vzhledem k často zmiňovaným působením kávy na zažívací trakt je dobré si sumarizovat pár medicínských poznatků. A sice kofein bývá spojován se zažívacími obtížemi vycházejícími z oblasti žaludku a oblasti spojení žaludku s jícnem. Ukázalo se, že tyto příznaky nesouvisí se vznikem žaludečního vředu, ale je možné, že zvýšená spotřeba kávy (počítá se více než 7 šálků denně) může u žen zvyšovat riziko projevů tzv. pálení žáhy (gastroesofageálního refluxu neboli zpětného zatékání žaludečních šťáv do oblasti dolního jícnu způsobujícího pálení za dolním koncem hrudní kosti typicky v poloze vleže na zádech). Kofein nemá vliv ani na vznik průjmu, protože nijak neovlivňuje čas, za který potrava přijatá ústy doputuje do oblasti konečníku. Na druhou stranu zjištění, že káva zlepšuje zvyšováním produkce hormonu cholecystokininu vyprazdňování žlučníku, může vysvětlit, proč si pacienti se žlučníkovými kameny stěžují, že jim pití kávy zhoršuje žlučníkové záchvaty. U zdravých osob naopak pití kávy působí proti vzniku žlučníkových kamenů. Pití kávy během těhotenství v dávkách převyšujících 200 mg denně zvyšuje riziko potratu a může navodit nízkou porodní hmotnost dítěte.

Vliv kávy na závažná onemocnění

Pravidelné pití kávy bylo dříve spojováno se zvýšením rizika rozvoje aterosklerózy, zejména z důvodu účinku, který byl kávě přisuzován na zvyšování krevního tlaku. Dnes máme důkazy pro to, že žádný přímý vztah mezi pitím kávy a vyšším rizikem vzniku vysokého tlaku neexistuje. Dlouhodobé pití kávy je také spojeno s významně nižším rizikem vzniku cukrovky a může také mírně snižovat riziko vzniku cévních mozkových příhod. Neexistují ani důkazy, které by spojovaly pití kávy s rizikem vzniku infarktu myokardu. Ačkoliv v odborné literatuře se píše o vztahu mezi konzumací vařené, nefiltrované kávy (u nás známé jako "turek") a vzestupem hladin cholesterolu, dosud se neprokázalo spojení mezi pravidelným pitím kávy a zvýšením počtu úmrtí v populaci. Příznivé účinky kávy bývají dávány do souvislosti s jejím antioxidačním působením, jež se dramaticky zvyšuje právě s pražením kávových zrn. Studován byl i vliv pravidelné konzumace kávy na některá degenerativní onemocnění mozku. Současné výzkumy ukazují, že pití 3 až 5 šálků kávy denně ve středním věku je spojeno s pozdějším nižším rizikem pro rozvoj Alzheimerovy demence. Pití kávy je prospěšné i co se týká snižování rizika vzniku Parkinsonovy nemoci. Nelze se nezmínit o často citovaném působení kávy ve vztahu ke vzniku zhoubných nádorů. Faktem je, že přímá souvislost mezi pitím kávy a vznikem zhoubných novotvarů dosud nebyla prokázána. Nebyl prokázán vliv pití kávy na rozvoj karcinomu močového měchýře ani rakoviny prsu u žen. Některé práce hovoří dokonce o protektivním účinku na vznik rakoviny prsu u mužů. Pití kávy nemá dle současných poznatků vliv na prevenci vzniku kolorektálního karcinomu, karcinomu slinivky břišní ani zhoubných nádorů ledvin a zdá se, že u pijáků kávy je nižší riziko pro vznik karcinomu jater. Závěrem lze shrnout, že příznivé účinky pití kávy jednoznačně převažují nad negativy. Pití kávy v rozumném množství je bezpečné. Káva může být součástí zdravého životního stylu, zvláště pak je-li bez přídavku cukru a hlavně tuku (smetana, tučné mléko apod.).

Přečteno:  12032×

Vyšlo:  22. 10. 2009

Diskuze: 2 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018