Obesity News
Jak na diabetickou dietu?

Jak na diabetickou dietu?

Cílem dietní léčby diabetu 2. typu je uspokojivá kompenzace cukrovky, u naprosté většiny diabetiků redukce hmotnosti a dlouhodobé udržení váhových úbytků. Není třeba v hubnutí lámat rekordy, i pokles váhy o 5–10 % se považuje za úspěšný, protože už tehdy výrazně klesají zdravotní rizika (zlepšuje se kompenzace cukrovky, krevního tlaku, krevních tuků, dna atd.).

Diabetik by měl přibližně dodržovat energetickou hodnotu stravy a množství sacharidů na den, které mu individuálně doporučí lékař nebo dietní sestra. Proto je nutné mít přehled o energetické hodnotě potravin a jídel, která pravidelně konzumujeme, dále o množství a druzích sacharidů a v kterých potravinách se vyskytují. Jde o to poznat, které potraviny jsou pro nás výhodnější, kterými se zasytíme, aniž bychom přijali hodně energie a sacharidů a glykemie nám pak nevystoupala prudce nahoru. Samozřejmě je také potřeba znát potraviny, které vhodné nejsou, tj. takové, jež nezasytí a jsou plné tzv. prázdných kalorií (hlavně tuků a cukrů). To jsou např. uzeniny, tučné mléčné výrobky (sýry, smetana, jogurty apod.), tučná masa, různé moučníky, sladké či slané tučné pečivo, dorty, koláče, veškeré cukrářské výrobky, cukrovinky (i dia!), smetanové krémy, omáčky apod. Dále je potřeba se vyhýbat potravinám, které obsahují velké množství jednoduchých sacharidů (to jsou ty nevhodné, které rychleji zvyšují glykemii), sem patří např. med, sušené nebo kandované ovoce, džemy, banány, hrozny, sladké kompoty, slazené nápoje – limonády, džusy (i 100%) a sladká coca-cola.

Nevyhýbat se cukrům ani tukům, ale pečlivě vybírat

Každý diabetik musí dbát na to, aby v jeho jídelníčku byly zastoupeny živiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) ve vyváženém poměru. A přestože sacharidy ovlivňují (zvyšují) glykemii, neznamená to, že by se jim diabetici měli vyhýbat! Naopak, v jídelníčku by měly tvořit 50 % energie, tuky 30 % a bílkoviny 20 %. Důležité je ale zaměřit se na jejich správný výběr, tj. upřednostňovat tzv. složené sacharidy (oproti výše zmíněným jednoduchým), které zvyšují glykemii pomaleji a déle zasytí. Mezi ně patří obiloviny, cereálie, netučné pečivo (nejlépe celozrnné) a přílohy jako brambory, těstoviny, rýže a luštěniny, které by měly být součástí každého hlavního jídla. V jídelníčku je nutné omezit tzv. volné tuky, a to jak živočišné (máslo, sádlo), tak i rostlinné (oleje), jelikož tuky obsahují ze všech živin nejvíce energie a přitom mají nejmenší schopnost zasytit. V nadbytečném množství se právě ony nejvíce podílejí na vzniku obezity a cukrovky 2. typu. Při vaření bychom měli používat malé množství oleje (1 lžíci) a pečivo mazat také pouze symbolicky, a to kvalitním margarínem. Smaženým pokrmům bychom se měli vyhýbat, ale když už si jednou za čas budeme chtít dopřát smažený řízek (třeba z prsních kuřecích řízků), můžeme zkusit ponořit ho po smažení na okamžik do horké vody, tím se části tuku zbavíme a mimochodem chuťově to není vůbec špatné.

Při diabetu i hubnutí obecně je nutné stravovat se pravidelně, 3–6× denně v menších porcích, aby nedocházelo k velkému kolísání glykemií a metabolismus pracoval tak, jak má. Snad největší chybou je hladovění, např. vynechávání hlavního jídla, které často vede k nezvladatelnému hypoglykemickému přejídání (většinou navíc něčím nevhodným).

Vyhráno má ten, komu chutná zelenina

Zelenina je důležitou součástí každého (nebo alespoň hlavního) jídla (min. 150 g), jelikož vláknina v ní obsažená pomáhá zasytit a snižuje glykemický index jídla, tzn. že zlepšuje hladinu cukru v krvi po jídle. Může se takřka neomezeně, jelikož má opravdu zanedbatelné množství energie i sacharidů, také se podílí na snižování hladiny cholesterolu a pomáhá předcházet zácpě. U ovoce je potřeba již více opatrnosti, obsahuje sice rovněž vlákninu, ale také větší množství cukru. Doporučují se cca 2 porce denně (1 porce = 150 g), např. na svačiny či jako druhá večeře.

V dietě pomůže i omezení soli, jelikož nejenže zvyšuje krevní tlak, ale také chuť k jídlu. Pozor bychom si proto měli dát hlavně na uzeniny, slané sýry, různé polotovary, slané oříšky a různé pochutiny, ale také na některé minerálky – vysoký obsah sodíku má např. Poděbradka (i Pro Linie) či Hanácká kyselka. Nezapomínat bychom měli na pitný režim, tzn. dbát na dostatečný příjem neenergetických nápojů a raději se vyhýbat alkoholu, který obsahuje "prázdné kalorie" a mnohdy i cukry. Pro snížení rizika srdečně-cévních onemocnění lékaři doporučují zařadit do jídelníčku 2× týdně ryby.

Abychom byli schopni dlouhodobě udržet váhové úbytky, je nutné se také zamyslet nad špatnými stravovacími návyky, mezi které typicky patří vynechávání jednotlivých jídel, stravování ve spěchu, nevědomé ujídání, bezmyšlenkovitý nákup potravin, nedostatečný pitný režim, chaotický způsob konzumace jídla mimo domov apod. Nejlépe nám tyto chyby pomůže zmapovat podrobný 14denní zápis jídelníčku.

Co dělat, když se dostaví hypoglykemie

U diabetika léčeného inzulinem je při intenzivnější redukci důležité samostatně kontrolovat hladinu cukru v krvi, u ostatních diabetiků alespoň cukr v moči (prokonzultujte předem s lékařem). Každý diabetik léčený inzulinem, resp. léky (např. deriváty sulfonylurey), by měl mít na paměti, že pokud poctivě dodržuje dietu a současně zvýší pohybovou aktivitu, může se u něj vyskytnout hypoglykemie, tedy akutní snížení hladiny cukru v krvi pod 3,3 mmol/l. Ta se projevuje různě, většinou ale třesem, slabostí, bledostí, opocením nebo rozmazaným viděním apod. V těchto případech je vhodné pokud možno změřit glykemii a přesvědčit se, zda je opravdu příliš nízká, a poté okamžitě doplnit sacharidy. Nevhodná je ale čokoláda či sladkosti obsahující hodně tuku, spíše použijte sladký nápoj, ovoce, pečivo, pár kostek cukru nebo bonbony obsahující hroznový cukr (seženete je v každé lékárně).

V každém případě včas navštivte svého lékaře, aby vám upravil dávku inzulinu či léků a vy tak předešli podobným nepříjemnostem v budoucnosti.

Přečteno:  9106×

Vyšlo:  22. 10. 2009

Diskuze: 1 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Diabetes

 
© Aleš Krupička 2007–2018