Pohybová aktivita hraje při léčbě cukrovky možná ještě důležitější roli než přísná dieta. Zvláště u tzv. diabetiků druhého typu s obezitou je význam pohybové aktivity neocenitelný.
Cukrovka druhého typu je charakterizována sníženou citlivostí tkání na inzulin, což se projevuje ztíženým vstupem glukózy (cukru) do buněk, kde dochází k jejímu spotřebování. Hladina cukru v krvi pak významně stoupá nad normální úroveň. Pohybová aktivita je prakticky jediná cesta, jak tuto citlivost vylepšit – tedy jak obnovit a zlepšit schopnost průniku glukózy do buněk. Spolu s nižší nabídkou glukózy do oběhu (to je podstata diety) je pak základním nefarmakologickým postupem v léčbě cukrovky. Nicméně zvláště při držení diety jsou stejně jako cukry nebezpečné i tuky. Proto bychom v potravinách měli sledovat jak obsah cukrů, tak i tuků, resp. celkovou kalorickou hodnotu.
Zpočátku je důležité, abychom si na pohybovou aktivitu přivykli, zvláště pokud jsme již několik let či desítek let nic nedělali. Je třeba začít velmi pozvolna, aby nedošlo k přetížení kloubů, úponů jednotlivých zatěžovaných svalů a tím k následnému vynucenému ještě většímu omezení pohybové aktivity. Předpokládáme, že pokud vydržíte cvičit alespoň tři měsíce, vaše tělo si automaticky a nezávisle na své vůli bude vybírat potraviny s větším obsahem bílkovin (potřebné pro růst a obnovu svalových vláken) na úkor obsahu tuků, čímž budete dosahovat lepších výsledků v dietě a tím i celkově (a pravděpodobně vám to přijde zcela přirozené, nikoli omezující).
Nezapomeňte, že tolik žádaný a očekávaný počáteční úbytek tukové tkáně bývá nahrazen malým, ale hmotnostně nezanedbatelným vzestupem aktivní tělesné hmoty (svalstva), což má za následek zmenšení objemu (např. obvod pasu) a zachování nebo zpočátku dokonce zvýšení hmotnosti. Zmnožením aktivní tělesné hmoty se pak zvýší počet míst, kterými může glukóza "unikat" z krve, zlepší se i rychlost vstupu do buněk a tím se normalizují hladiny cukru v krvi. To poznáte nejlépe u svého diabetologa, který si třeba nevšimne, že jste shodili dva či tři kilogramy, ale jistě si všimne, že se vaše glykemie (hladina cukru v krvi) zlepšila třeba o 1–2 mmol/l.
Sami pak velmi brzy poznáte, že pohyb nemusí být zase až tak odporný a že se zlepšenou fyzickou kondicí se budete cítit lépe – třeba i v práci. Kromě toho se vám určitě zlepší hodnota krevního tlaku i tuků v krvi a v neposlední řadě je tu další příležitost k pochvale.
Pokud užíváte léky, které snižují hladinu cukru v krvi a zvláště inzulin, může dojít i k tzv. hypoglykemii (nízká hladina krevního cukru), což může být velmi nebezpečné. Dokonce se mohou objevit i tzv. pozdní hypoglykemie v odstupu několika hodin po cvičení či dokonce po deseti či dvaceti hodinách. Proto je naprosto nezbytné mít u sebe potraviny bohaté na cukr a v případě poklesu jeho hladiny, resp. v případě příznaků tzv. hypoglykemie, je použít. Nic nenahradí monitorování glykemie před cvičením, bezprostředně a několik hodin po cvičení, protože jedině tak si každý vyzkouší, jak jeho organismus na pohybovou aktivitu reaguje. Pokud máte před cvičením glykemii 15 a více mmol/l, rozhodně byste to neměli s pohybem přehánět. Cvičení bude jednak málo účinné a dokonce může být vašemu organismu škodlivé. Proto je třeba nejprve snížit hladinu glykemie (např. dodržením diety nebo změnou léků) a teprve potom se vydat za pohybem. Vůbec není důležité, jaký podáte výkon. Nerozhoduje rychlost ani vzdálenost, ale čas, který strávíte nepřetržitě v pohybu. Proto začněte velmi pomalu a tempo přidávejte, teprve až budete mít dostatečné rezervy.
Přečteno: 16325×
Vyšlo: 15. 11. 2007
Poslat článek: e-mailem
Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Diabetes