Obesity News
Konference Čas pro zdraví
Divertikulóza alias prezidentská nemoc

Divertikulóza alias prezidentská nemoc

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Označení prezidentská nemoc získala divertikulóza tlustého střeva před pár lety, kdy se shodou okolností během několika měsíců objevily komplikace tohoto onemocnění u tehdejších prezidentů České republiky Václava Havla a Slovenské republiky Rudolfa Schustera. Skutečností je, že divertikulóza nepostihuje pouze prezidenty, ale asi třetinu osob nad 50 let a více než polovinu 70letých.

Divertikulózu tlustého střeva můžeme označit za tzv. civilizační chorobu, jelikož u ní byla jednoznačně prokázána souvislost mezi způsobem stravování a životním stylem. Těžko bychom ji hledali u afrických domorodců, jejichž hlavní součást stravy tvoří ovoce a zelenina. K divertikulóze tlustého střeva dochází při výskytu velkého množství tzv. výchlipek (divertiklů) na sliznici tlustého střeva. Hlavní příčinou jejich vzniku je nízký přísun vlákniny ve stravě a strava bohatá na tuky. Malý obsah vlákniny ve stravě vede k zahuštění stolice a následně k zácpě. Člověk pak musí vynaložit větší sílu, aby došlo k defekaci neboli vyprazdňování stolice. Zvýšený nitrobřišní tlak pak vede k tomu, že se střevní sliznice může vychlípit ven.

Divertikly mohou způsobovat nebezpečné záněty

Výchlipky často vypadají jako malé polypy, do nichž mohou pronikat části stolice, které se pak přes relativně úzký krček nemohou dostat „ven“. Stolice stagnující v divertiklu může způsobit zánět stěny v jeho okolí. Pokud se v divertiklech objeví známky zánětu, mluvíme o tzv. divertikulitidě. Při ní se mohou objevit takové projevy jako např. bolesti břicha, ale i krev ve stolici. Někdy se tomuto stavu říká levostranná apendicitida, neboť příznaky jsou velmi podobné – bolest břicha, zvracení, teploty. Ve velmi závažných stavech může dojít až k proděravění sliznice tlustého střeva, které vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok. Na druhou stranu může zánět probíhat velmi pomalu, v takovém případě vede k tvorbě píštělí (neboli kanálků vzniklých provalením chorobného ložiska do okolní tkáně či na povrch těla).

Diagnóza divertikulitidy se stanovuje na základě vyšetření tlustého střeva:

irrigoskopií − vyšetření tlustého střeva pomocí kontrastní látky, lékař při něm zavádí konečníkem hadičku do tlustého střeva, tou se vsune rentgen kontrastní látka, která se rozlije po povrchu střeva, střevo se napustí vzduchem a pomocí rentgenu pak lékař vidí tvar stěny a případné výchlipky na sliznici

kolonoskopií − vyšetření tlustého střeva pomocí kolonoskopu, konečníkem se zavede asi 1 cm tlustá hadička, pomocí které lze díky světelným vláknům, a to i když je ohnutá, přímo pozorovat sliznici.

Základem léčby je změna jídelníčku

Při léčbě divertikulitidy je především nutné obohatit stravu o vlákninu, tzn. jíst více ovoce a zeleniny, dále do jídelníčku zařadit celozrnné potraviny (pečivo, těstoviny, rýži natural aj.). Pokud pacient trpí zácpou i při změně jídelníčku, přistoupí ošetřující lékař k podávání šetrného projímadla.

Přečteno:  15066×

Vyšlo:  22. 1. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění

 
© Aleš Krupička 2007–2018